ECB opět snížila sazby, očekává mírný hospodářský růst

Evropská centrální banka přistoupila k osmému po sobě jdoucímu snížení základní úrokové sazby, tentokrát o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba tak klesla na rovná dvě procenta, což představuje nejnižší úroveň od roku 2022. Cílem tohoto uvolnění měnové politiky je stimulovat ekonomiku eurozóny, která se nadále potýká s dopady globální nejistoty a oslabující poptávky. ECB v reakci na vývoj cen aktualizovala také svou inflační prognózu – letos očekává průměrnou inflaci na úrovni 2 %, tedy v souladu dlouhodobým cílem. V květnu přitom inflace v eurozóně zpomalila na 1,9 %. Na příští rok predikuje ECB zpomalení na 1,6 %. Snížení cen energií a posilující euro přitom podle centrální banky přispívají k dalšímu poklesu inflačních tlaků. Vzhledem k příznivějšímu inflačnímu vývoji však ECB zároveň naznačila, že po červnovém snížení může nastat přestávka v dalším uvolňování měnové politiky.

Kroky ECB přicházejí v době, kdy hospodářský růst eurozóny zůstává utlumený. Centrální banka letos očekává růst HDP o 0,9 %, přičemž v příštím roce by měl zrychlit na 1,1 % a v roce 2026 na 1,3 %. Vývoj ovlivňují zejména slabé podnikatelské investice a export. ECB nicméně upozorňuje, že ve střednědobém horizontu by mohla být ekonomická aktivita podpořena vyššími vládními výdaji do obrany a infrastruktury. Podle šéfky ECB je současná úroveň sazeb vhodná vzhledem k odeznívání vnějších šoků, jako byly pandemie, začátek války na Ukrajině či energetická krize. Finanční trhy i většina analytiků proto vnímají aktuální rozhodnutí ECB jako možný závěr, nebo alespoň blížící se přerušení cyklu snižování sazeb.