Dekarbonizace českého průmyslu má stát 3 biliony korun. Podle firem je to finančně nereálné

Splnění nových klimatických cílů Evropské unie, které počítají s devadesátiprocentním snížením emisí do roku 2040, by si v České republice vyžádalo investice přesahující 3 biliony korun.

Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Tato částka je však podle zástupců byznysu zcela mimo finanční i technologické možnosti tuzemských firem, jejichž reálná investiční kapacita se pohybuje pouze kolem 1,2 bilionu korun. Propastný rozdíl mezi požadavky a realitou tak vyvolává vážné obavy o ztrátu konkurenceschopnosti, či dokonce likvidaci klíčových energeticky náročných odvětví.

Pod největším tlakem jsou sektory jako hutnictví, chemický průmysl nebo výroba cementu a skla. Studie upozorňuje, že dosažení cílů by vyžadovalo okamžitou akceleraci a masivní nasazení technologií, jako je využití vodíku nebo zachytávání oxidu uhličitého, které však v průmyslovém měřítku často ještě nejsou komerčně dostupné.

Podle Michala Kocůrka z EGU jsou investiční a technické nároky pro příštích 15 let nereálné. Svaz průmyslu navíc varuje, že firmám kvůli regulacím již nyní klesá ziskovost, což činí návratnost tak obřích investic vysoce problematickou i z pohledu bankovního financování.

Průmyslníci proto apelují na vládu, aby při implementaci unijních cílů zohlednila specifika české ekonomiky. Zároveň volají po balíčku podpůrných opatření, která by transformaci usnadnila – od zrychlených odpisů investic do nízkoemisních technologií přes zjednodušení povolovacích procesů až po snížení regulovaných složek cen energií.

Bez této podpory a stabilního investičního prostředí hrozí, že české podniky nebudou schopny konkurovat zemím s výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů.