Blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje energetickou bezpečnost Británie, Itálie a Belgie

Zákaz plavby obchodních lodí Hormuzským průlivem vyvolává rizika pro evropskou ekonomiku, přičemž intenzita dopadů se v jednotlivých státech liší.

Podle analýzy Vídeňského institutu pro analýzu dodavatelského řetězce (SCII), Centra pro vědu o komplexnosti a Delftské univerzity jsou nejvíce exponovány Británie, Itálie a Belgie. Odborníci varují, že pokud blokáda potrvá déle než čtyři týdny, dojde k eskalaci zpoždění v globálních dodavatelských řetězcích.

Nejvíce zasaženou zemí mimo Evropskou unii je Británie, která skrze průliv ročně dováží zboží v hodnotě 12,9 miliardy dolarů (přibližně 276,5 miliardy Kč). Z této částky připadá zhruba 5,9 miliardy dolarů (přibližně 126,5 miliardy Kč) na plynové produkty z Kataru. V rámci EU čelí největším potížím Itálie s objemem dovozu ve výši 9,8 miliardy dolarů (přibližně 210 miliard Kč). Italská ekonomika je závislá především na katarském zkapalněném zemním plynu (LNG) za 4,4 miliardy dolarů (přibližně 94,3 miliardy Kč) a propanu v hodnotě 3,2 miliardy dolarů (přibližně 68,6 miliardy Kč).

Výrazné expozici čelí rovněž Belgie, jejíž roční dovoz katarského LNG přes terminál Zeebrugge dosahuje hodnoty 5,8 miliardy dolarů (přibližně 124,3 miliardy Kč). Přes přístav v Antverpách navíc proudí dodávky diamantů ze Spojených arabských emirátů. Naopak Německo a Francie vykazují nižší přímou závislost na státech Perského zálivu; německý dovoz činí 5,7 miliardy dolarů (přibližně 122,2 miliardy Kč) a francouzský 8,1 miliardy dolarů (přibližně 173,6 miliardy Kč).

Navzdory rozdílné míře přímé závislosti představuje blokáda riziko pro celý evropský trh. Výpadek klíčových dodávek LNG do nejvíce postižených zemí nevyhnutelně povede k tlaku na růst cen zemního plynu v celé Evropě. Pro investory a podnikatelský sektor to znamená riziko zvýšených energetických nákladů a potenciální druhotné narušení výrobních procesů v důsledku nestability v logistických uzlech, jako jsou Antverpy či Zeebrugge.