Jamie Dimon, šéf největší americké banky JP Morgan, výrazně zmírnil svůj dříve kritický postoj ke kryptoměnám. Zatímco před lety označoval bitcoin za „podvod“ a „bublinu“, nyní veřejně přiznává, že věří v potenciál stablecoinů a technologie blockchainu. V rozhovoru pro CNBC uvedl, že tato změna je reakcí na poptávku ze strany zákazníků, a proto banka rozšiřuje své kryptoslužby a zvažuje vydání vlastního stablecoinu.
Dimon ještě v roce 2017 označoval bitcoin za „podvod“ a kritizoval možnost „vytvářet měnu z ničeho“. V lednu 2025 sice varoval před zneužíváním bitcoinu pro nelegální aktivity, ale zároveň začal zdůrazňovat jeho potenciál. Tento trend potvrdily i nedávné kroky banky. JP Morgan oznámila partnerství s burzou Coinbase, díky čemuž si klienti s kreditní kartou Chase budou moci od podzimu kupovat kryptoměny přímo na této platformě. Mezi další novinky patří možnost čerpat věrnostní body ve formě stablecoinu USDC. Podle Financial Times navíc banka zvažuje, že v budoucnu nabídne úvěry kryté bitcoinem.
Nový návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034, který představila Evropská komise, vyvolal silnou kritiku ze strany Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Ačkoliv má celkový rozpočet EU stoupnout na 2 biliony eur, prostředky určené pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) mají klesnout z 386,6 miliardy eur na 300 miliard eur, což představuje pokles o 22 %. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy jde o reálný pokles hodnoty o 40 % po zohlednění inflace. Pýcha varuje, že tento pokles povede k růstu cen potravin a častějšímu dovozu ze třetích zemí.
Zemědělský svaz ČR plánuje jednat s politickými představiteli s cílem domluvit se na společném postupu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že bude usilovat o zachování stávající výše i struktury zemědělských dotací. Agrární komora varovala, že zemědělci budou v reakci na navrhované škrty pořádat protesty.
Nové celní bariéry, které zavádí americká administrativa, vyvolávají na globálních trzích vlnu nejistoty a vedou k prudkému propadu akcií v Evropě i ve Spojených státech. Investoři s obavami sledují směr, kterým se ubírá světový obchod.
Prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 41 % na dovoz z desítek zemí, přičemž clo na zboží ze Švýcarska činí 39 %. Přestože EU s USA nedávno uzavřela dohodu o 15% clech, globální eskalace obchodních sporů vyvolává mezi analytiky obavy z dopadů na evropské podniky. Akcie farmaceutických společností dále oslabily po Trumpově výzvě ke snížení cen léků a po zhoršeném výhledu dánské firmy Novo Nordisk.
Kromě cel ovlivnily americké trhy také slabé údaje z trhu práce. Podle Ministerstva práce vytvořila americká ekonomika v červenci jen 73 tisíc nových pracovních míst, což výrazně zaostalo za odhady. Tyto neuspokojivé zprávy posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) by mohla na zářijovém zasedání snížit úrokové sazby, a to i přes předchozí signály o opatrnosti. Reakcí na tyto zprávy bylo výrazné oslabení amerického dolaru vůči euru.
Britská energetická společnost BP oznámila u pobřeží Brazílie svůj největší objev ložiska ropy a zemního plynu za posledních 25 let. Tento objev je pro firmu významnou vzpruhou, jelikož se nedávno rozhodla zrušit plánovanou expanzi do obnovitelných zdrojů energie a znovu se plně zaměřit na těžbu ropy a zemního plynu.
Nové ložisko se nachází v bloku Bumerangue v pánvi Santos v hloubce 2 372 metrů. Práva na tuto hlubokomořskou oblast získala BP v prosinci 2022. Jedná se o desátý objev společnosti v letošním roce a pravděpodobně největší od roku 1999, kdy firma objevila ložisko v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Odhad zásob zatím BP neposkytla.
BP plánuje v příštích třech letech rozšířit svůj globální program průzkumu o zhruba 40 vrtů, z toho 15 je naplánováno na letošní rok. Těžba podniku loni činila 2,4 milionu barelů ropného ekvivalentu denně, přičemž v letošním roce by se měla snížit. Firma nicméně očekává, že do roku 2030 se její produkce bude pohybovat v rozmezí 2,3 milionu až 2,5 milionu barelů denně.
Evropská unie se v rámci obchodních ujednání se Spojenými státy dohodla na snížení cla na dovoz automobilů do Unie na 2,5 %. Tuto informaci přinesla v pondělí 28. července agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného unijního úředníka. Dohodu ve Skotsku dojednali předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Hlavní součástí širší dohody je stanovení 15procentního cla na dovoz většiny zboží z EU do USA, včetně automobilů. Okolo podrobností dohody však stále panují nejasnosti a některé detaily bude potřeba upřesnit předtím, než cla vstoupí v platnost. Úředníci nyní intenzivně pracují na finalizaci všech detailů jednání, jak na politické, tak na technické úrovni. Očekává se, že veškeré dohodnuté body budou co nejdříve zveřejněny v takzvaném společném prohlášení.
Trump v případě nedohody hrozil Evropě třicetiprocentním clem na většinu zboží od 1. srpna. EU chystala celní protiopatření, u kterých byla platnost stanovena na 7. srpna, a zatím nebyla odložena. Podle nejmenovaného unijního představitele EU vyčkává na oficiální stanovení dohodnutých 15 % ve výkonném nařízení vydaném prezidentem Trumpem.
Vývoz vojenského materiálu z České republiky dosáhl v loňském roce přibližně 91 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o zhruba 86 %. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Resort udělil 1678 licencí k vývozu do 95 zemí v celkové hodnotě téměř 105,3 miliardy korun. Hodnota dovezeného vojenského materiálu pak meziročně vzrostla o téměř 130 % na 26 miliard korun, přičemž ministerstvo udělilo 668 dovozních licencí ze 42 zemí v hodnotě 110,4 miliardy korun.
Největší počet udělených licencí, konkrétně 288, směřoval loni na Ukrajinu, která čelí ruské vojenské invazi. Následovalo Slovensko se 141 licencemi, Spojené státy (87 licencí), Izrael (78 licencí) a Velká Británie (71 licencí). Co se týče hodnoty vývozu, dominantní byla Ukrajina s 47,1 miliardy korun. Významné exporty směřovaly také do Bulharska (zhruba 11 miliard korun), Nizozemska (8,5 miliardy korun) a Vietnamu (5,3 miliardy korun). Celkem se loňské vývozy týkaly 96 zemí na základě licencí vydaných v roce 2024 i v předchozích letech.
Zpráva se věnuje i tzv. brokeringu, tedy dovozu vojenského materiálu spojeného s následným vývozem. V této kategorii bylo uděleno 26 licencí v celkové hodnotě dovozu 9,4 miliardy korun a následného vývozu 9,88 miliardy korun. Ke konci loňského roku mělo povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem 377 právnických osob a sedm fyzických podnikajících osob. Ministerstvo v rámci správních řízení zamítlo žádosti o vývoz vojenského materiálu do Běloruska (čtyři případy), Severní Koreje (dva případy) a Sýrie (jeden případ), a dále do Antarktidy, Jižního Súdánu, Súdánu, Západní Sahary a Zimbabwe.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která zavádí 15% clo na dovoz většiny zboží z EU do USA. Tato dohoda odvrací hrozbu mnohem vyšších, až 30% cel, o nichž dříve uvažovala administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové tato dohoda vytváří „jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku“ a potvrzuje transatlantické partnerství. Součástí dohody je i posílení spolupráce v oblasti energetiky, kdy se EU zavázala k významným nákupům amerického LNG, ropy a jaderných paliv, s cílem snížit závislost na ruských fosilních palivech.
Čeští exportéři reagují na nově oznámená cla s obezřetným optimismem
Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk označil 15% cla za „maximum možného“ a vnímá dohodu jako pozitivní signál, který uklidní trhy a přinese předvídatelnost do obchodu. Zdůraznil, že původně navrhovaných 30 % by mělo „úroveň embarga“, zatímco 15 % je „k přežití“. Dopady nových cel bude nutné teprve posoudit, nicméně Daněk již zaznamenal signály o přesunu prvních českých firem do USA. „Přesně tohle prezident Trump chtěl. Jedním z jeho cílů je přetáhnout výrobu do USA. Je to ale řešení, které České republice škodí,“ dodal Daněk. Cla se dotknou českých firem především nepřímo, přes export do Německa, pro které jsou USA významným obchodním partnerem. Daněk rovněž upozornil na vývoj obchodních vztahů mezi USA a Čínou, jejichž případné zostření by mohlo vést k dalším tlakům na EU.
Zájem o nákup mikrobytů, tedy jednotek o velikosti 16 až 30 metrů čtverečních, v Česku v letošním druhém čtvrtletí výrazně vzrostl. Poptávka po nich se meziročně zvýšila o 56 %. Důvodem je nedostupnost vlastního bydlení, což vede kupce ke zvažování nejlevnějších variant na trhu. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Sreality.cz. Podle ní ceny bytů v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stouply o 16 % na průměrných 81 117 Kč za metr čtvereční.
Zvýšený zájem o malé byty dokládá i průměrná doba jejich inzerce. Ve sledovaném období zůstávaly v nabídce realitních portálů necelé dva měsíce, což je nejkratší doba oproti bytům ostatních velikostí. V meziročním srovnání se průměrná doba inzerce mikrobytů zkrátila o 41 %.
Ceny rostou napříč regiony
Tempo zdražování na českém realitním trhu je v posledních šesti měsících stabilní. Meziročně nabídkové ceny v prvním pololetí rostly v rozmezí 16,5 % až 17,7 %. Byty zdražují současně s klesajícími úrokovými sazbami hypoték, což zvyšuje zájem o pořízení vlastního bydlení. Ceny nemovitostí ve druhém čtvrtletí neklesly v žádném českém kraji. Nejvýraznější zdražení zaznamenal Moravskoslezský kraj (o 26 %), Ústecký kraj (o 24 %) a Královéhradecký kraj (o 22 %). Nejnižší meziroční nárůst cen byl v Libereckém kraji, kde byty zdražily o devět procent.
Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.
Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.
V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.
Problémem je i dostupnost vlastního bydlení
Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.
Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).
Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí roku 2025 ve schodku 9,2 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku, kdy deficit činil 31,7 miliardy, se jedná o výrazné snížení. Důvodem je především rekordní výběr pojistného, který dosáhl 352,2 miliardy korun. Výdaje na penze a správu činily 361,4 miliardy korun.
Podle údajů Ministerstva financí je letošní pololetní výsledek čtvrtý nejlepší od roku 2013. Příjmy ze sociálního pojištění meziročně vzrostly přibližně o 24 miliard korun, což je dáno především růstem výdělků. Výdaje naopak rostly mírněji, a to o 1,5 miliardy korun. Tento vývoj ovlivnily legislativní změny, jako je návrat k mírnější valorizaci a zpřísnění podmínek pro předčasný důchod, které zpomalují tempo růstu výdajů.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci prvního čtvrtletí 2,83 milionu lidí, přičemž průměrný starobní důchod dosáhl 21 052 korun. Bilance důchodového účtu je tradičně silně závislá na hospodářském cyklu. Od roku 2013 byl systém v pololetí v přebytku pouze v letech 2018 a 2019.
Budoucí směřování systému zůstává předmětem politické diskuse. Opoziční hnutí ANO a SPD deklarovala záměr současnou důchodovou reformu po případném nástupu do vlády zrušit. Vládní hnutí STAN chce naopak reformní změny zachovat a zaměřit se na pravidla spoření na stáří.
Cena bitcoinu v tomto týdnu poprvé překonala hranici 120 000 dolarů (2,5 mil Kč) a dosáhla nového historického maxima. Růst popohnal především „krypto týden“ v americkém Kongresu, kde se projednávala série zákonů, které mají Spojeným státům zajistit pozici globálního lídra v oblasti digitálních aktiv.
Američtí zákonodárci pod vedením republikánů projednávali legislativu, která má vyjasnit pravidla pro vydávání stablecoinů soukromými firmami a přesně rozdělit pravomoci mezi regulačními orgány SEC a CFTC. Právě regulatorní jistota by mohla do odvětví přivést novou vlnu kapitálu a posunout kryptoměny dále do hlavního proudu financí.
Evropská komise představila návrh příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028-2034, který počítá s bezprecedentní částkou dvou bilionů eur (téměř 50 bilionů Kč). To představuje dramatický nárůst oproti současnému rozpočtu ve výši 1,2 bilionu eur. Brusel zdůvodňuje navýšení potřebou financovat nové výzvy a modernizovat unii.
Podle návrhu mají být finance utráceny flexibilněji. Novinkou je ale tvrdé podmínění čerpání peněz dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl eurokomisař Piotr Serafin. Tento princip má platit pro veškeré financování z EU, od dotací až po regionální fondy.
Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Navýšený rozpočet bude hrazen z vyšších národních příspěvků nebo nových evropských příjmů. Zda to povede k vyšší daňové zátěži pro občany, zatím není jasné. Bude záležet na konkrétních zdrojích a jejich sestavení při vyjednávání.
