Skip to main content

Author: spravce

Lesklá nová auta, plug-in hybridy, zaparkovaná před moderní budovou autosalonu, připravená ke koupi. Česká republika

Plug-in hybridy v srpnu předstihly elektromobily, jejich prodeje se zdvojnásobily

Prodeje plug-in hybridních vozů v Česku v srpnu zdvojnásobily svůj meziroční výsledek a poprvé v letošním roce překonaly prodeje čistě bateriových elektromobilů.

Zatímco v srpnu 2024 bylo zaregistrováno 471 plug-in hybridů, letos to bylo 948 kusů, což představuje nárůst o 101 %. Elektromobily si sice také meziročně polepšily (nárůst z 781 na 840 kusů), ale jejich prodeje zůstaly pod hranicí pěti procent celkového trhu nových osobních vozů.

Většina prodaných plug-in hybridů kombinuje elektromotor se zážehovým motorem. Pouze 30 kusů mělo spalovací motor na naftu, přičemž tento typ pohonu v Česku nabízí výhradně značka Mercedes-Benz.

I přes srpnový náskok plug-in hybridů, zůstávají v celkové bilanci za prvních osm měsíců roku úspěšnější elektromobily. Ty si připsaly 8 800 registrací, zatímco plug-in hybridy jich mají o 2 000 méně. Nejúspěšnějším prodejcem plug-in hybridů je Škoda se 1 310 prodanými kusy, následovaná značkami Hyundai, Toyota, Volkswagen a Volvo, které všechny prodaly více než 500 vozů.

Timelapse hyperlapse of the Euro currency sign in downtown Frankfurt near the former headquarters of the European Central Bank. Sunlight flare reflects off skyscrapers amid a cloudy sky. Germany

ECB: Účinnost monetární politiky v ekonomické nejistotě slábne

Nedávný nárůst geopolitických konfliktů a obchodního napětí zvýšil ekonomickou nejistotu v eurozóně. Analýza Evropské centrální banky (ECB) ukazuje, že vysoká míra nejistoty oslabuje přenos měnové politiky do reálné ekonomiky.

Změny úrokových sazeb sice běžně ovlivňují ochotu firem a domácností investovat a půjčovat si, ale v nejistých dobách se tento efekt značně snižuje. Důvodem je to, že podniky a domácnosti odkládají dlouhodobé investice bez ohledu na výši úrokových sazeb, protože neznají pravděpodobnost různých budoucích scénářů.

Vysoká ekonomická nejistota výrazně tlumí dopady uvolněné měnové politiky na inflaci i na nezaměstnanost. Analýza ECB ukazuje, že šok v podobě nečekaného snížení úrokových sazeb o 100 bazických bodů má ve velmi nejistém prostředí mnohem slabší vliv na ekonomiku než v dobách stability. Pro inflaci je maximální dopad v období vysoké nejistoty o 9 bazických bodů nižší a statisticky se neliší od nuly, zatímco u nezaměstnanosti je vrcholový dopad o 17 bazických bodů menší.

Závěry studie naznačují, že síla přenosu měnové politiky závisí na stupni nejistoty v ekonomice. To pro centrální banky znamená, že v dobách vysoké nejistoty mohou být nuceny jednat razantněji, aby dosáhly zamýšleného efektu, než v předvídatelných podmínkách.

Investiční fond postaví u Olomouce bateriové úložiště za 200 milionů Kč

Investiční fond WATT & BUILD ze skupiny Axelor vybuduje u Olomouce bateriové úložiště v hodnotě 200 milionů korun. Zařízení o kapacitě 10 megawattů (MW) má pomoci stabilizovat elektrickou síť a vydělávat na obchodování s elektřinou. Zprovoznění úložiště se plánuje na první čtvrtletí příštího roku a výstavba má začít na podzim.

Bateriová úložiště vydělávají na denních cenových rozdílech elektřiny. V době, kdy je elektřina na trhu levná (například kvůli přebytku výroby z obnovitelných zdrojů), je uložena do baterií a následně dodávána do sítě za výrazně vyšší cenu v době špičky. Podle ředitele energetiky skupiny Axelor Adama Šmákala se budoucnost evropské energetiky bez bateriových úložišť neobejde. S proměnou struktury energetiky totiž roste potřeba regulovat výkon sítě, aby se předešlo rozsáhlým výpadkům, jako tomu bylo letos v dubnu ve Španělsku či nedávno v Česku.

Kromě bateriových úložišť plánuje skupina Axelor v říjnu další tuzemskou investici v hodnotě přibližně 400 milionů korun, a to nákup multizdrojového portfolia zahrnujícího fotovoltaiku, baterie a plynové kogenerace. Fond WATT & BUILD, který se specializuje na obnovitelné a regulační zdroje, loni překonal svůj cílový výnos 10 % a investorům přinesl zhodnocení 13 %. Na konci letošního roku by měl fond spravovat aktiva v hodnotě přes 700 milionů korun.

Trhy se připravují na zářijové turbulence: Co může vyvolat otřesy?

Po letním obchodním klidu se světové trhy chystají na volatilní září, které je historicky nejslabším měsícem pro akcie. Mezinárodní agentura Reuters ve své analýze varuje před riziky, které mohou vyvolat výrazné tržní výkyvy. 

Mezi hlavní obavy patří pokračující napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Federální rezervní bankou (Fed), která je pod tlakem, aby snížila úrokové sazby. Trhy sice počítají s 85% pravděpodobností snížení sazeb, nicméně otázky ohledně nezávislosti Fedu a jeho schopnosti kontrolovat inflaci vyvolávají nejistotu. Podle analytiků toto politické drama „podrývá důvěru v USA jako globální měřítko pro transparentní a na pravidlech založené kapitálové trhy”.

Dalším zdrojem nejistoty je politická situace ve Francii, kde se očekává, že premiér Francois Bayrou ztratí hlasování o důvěře kvůli rozpočtovým škrtům. Případný pád menšinové vlády by mohl vést k rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb, což by ohrozilo evropské akcie, francouzské banky a dlouhodobé francouzské dluhopisy, jejichž výnosy jsou již nyní blízko víceletých maxim. Analytici varují, že pokud by Francie selhala, mohlo by dojít k dominovému efektu, který by zpochybnil udržitelnost výkonnosti celých evropských trhů.

V neposlední řadě zůstávají pod dohledem také geopolitická rizika a obchodní politika USA. I přes prozatímní dočasné dohody s EU a Čínou, obchodní napětí stále trvá. Trumpova administrativa zvýšila cla pro Indie o dalších 25 %. Trhy rovněž sledují, zda nedávné dočasné prodloužení cel s Čínou nepřeroste v trvalý stav, nebo zda Trump nepřistoupí k další vlně vysokých cel, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.

český pavilon na Expo 2025 v Japonsku

Český pavilon na Expo 2025 v Ósace hlásí úspěch. Zájem o české firmy roste

Český pavilon na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace má velký úspěch, zejména mezi místními návštěvníky. Podle generálního komisaře pro Expo Ondřeje Sošky navštívilo pavilon již 650 tisíc lidí, a pokud se zájem nezmění, očekává se, že do října by se návštěvnost mohla vyšplhat až na 1,5 milionu. 

Úspěch zaznamenaly také české firmy, které na Expu uzavírají první kontrakty a navazují nová partnerství. Komisař Soška zmínil například vinařství Thaya, firmu Elmarco, Purposia, Preciosa, Ústav hematologie a krevní transfuze a Bohemia Sekt, které získaly nové zakázky a partnery nejen v Japonsku, ale i v celém asijském regionu. Velký zájem je také o českou restauraci, která denně servíruje 2000 porcí jídla a přes 2500 piv.

Ondřej Soška je přesvědčen, že investice do českého pavilonu se v dlouhodobém horizontu mnohonásobně vrátí, stejně jako v případě účasti na Expu v roce 1970. Tehdy si Japonci zamilovali českou hudbu, pivo a Prahu, což přineslo ekonomické benefity po několik desítek let. Soška také uvedl, že se již ozvalo několik zájemců o koupi českého pavilonu po skončení výstavy, což by mělo pokrýt část investičních nákladů. Prodej pavilonu se projednává a rozhodnutí padne ještě před koncem Expa 13. října 2025.

Foto: Česko na Expo 2025

Rumunsko daně

Rumunsko mění sazby DPH, základní sazba stoupne na 21 %

Rumunsko přistoupilo ke změně sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), která vstoupila v platnost 1. srpna 2025. Základní sazba DPH se zvýšila z 19 % na 21 % a snížená sazba se sjednotila na 11 %, což nahradilo stávající sazby 5 % a 9 %.

Tato změna může mít dopad na české podniky, které obchodují s rumunskými partnery nebo poskytují zdanitelná plnění v této zemi. Zasaženy mohou být zejména oblasti jako elektronické služby, e-shopy a přeshraniční služby.

Merger and acquisition

Globální fúze a akvizice na vzestupu: Za $2,6 biliony v M&A stojí touha po růstu a AI

Globální trh fúzí a akvizic (M&A) dosáhl k začátku srpna hodnoty 2,6 bilionu dolarů, což představuje nejlepší výsledek za prvních sedm měsíců roku od vrcholu v době pandemie v roce 2021. Navzdory nejistotě vyvolané novými cly amerického prezidenta Donalda Trumpa a geopolitickým napětím, firmy pohání touha po růstu a dopady rozvoje umělé inteligence.

Podle dat společnosti Dealogic je sice počet transakcí o 16 % nižší než loni, ale jejich hodnota je o 28 % vyšší. Tento nárůst je způsoben především „megadealy” v USA v hodnotě přesahující 10 miliard dolarů. 

Příkladem je navrhovaná akvizice železniční společnosti Norfolk Southern firmou Union Pacific Corp za 85 miliard dolarů nebo investiční kolo OpenAI za 40 miliard dolarů vedené Softbank Group. Andre Veissid z EY Global Financial Services Strategy and Transactions Leader uvedl, že hlavním motivem transakcí je touha po růstu. „Ať už je to umělá inteligence, nebo změna v regulačním prostředí, naši klienti nechtějí zůstat pozadu, a to pohání aktivitu,” dodal.

Spojené státy zůstávají největším trhem pro M&A a tvoří více než polovinu celosvětové aktivity. Nicméně region Asie-Pacifik zdvojnásobil své objemy ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a překonal region EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika).

Investoři přesouvají kapitál. Asijské akcie zažívají boom na úkor USA

Asijské akciové trhy zažívají silný růst, který je poháněn přílivem zahraničního kapitálu, zejména z USA. Tento trend je podle studie „Vietnam Briefing” výsledkem několika faktorů: příznivého vývoje měn, silných firemních výsledků a obav z nejisté obchodní politiky Spojených států. 

Zatímco americký dolar od začátku roku klesl o 10 % vůči hlavním měnám (např. o 13 % vůči euru), asijské měny jako čínský jüan (+2,4 %), singapurský dolar (+3,6 %) a indická rupie (+2,3 %) posilují. To motivuje investory k přesunu aktiv z USA do Asie.

Dalším tahounem jsou rostoucí zisky asijských společností, jako jsou výrobce baterií CATL nebo technologický gigant Tencent. V červnu přilákaly asijské trhy druhý měsíc v řadě 6,02 miliardy dolarů v zahraničních investicích. Naopak, investiční vyhlídky v USA jsou ovlivněny nedávnými celními opatřeními.

Česko zaostává v inovacích. Brzdou je nedostatek investic a spolupráce

Podle zprávy Evropské komise se Česká republika umístila na 19. místě v žebříčku inovativnosti zemí EU, což představuje meziroční propad o téměř 10 procentních bodů.

Nejinovativnějšími zeměmi jsou Švédsko a Dánsko, zatímco poslední příčky obsadily Bulharsko a Rumunsko. Zpráva uvádí, že Česká republika dosahuje 80 % průměru EU, ovšem za posledních sedm let se v inovační výkonnosti prakticky neposunula. David Kotris, ředitel společnosti enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství, označil tento propad za alarmující, jelikož inovace jsou důležitým faktorem pro ekonomický růst a konkurenceschopnost.

Mezi brzdy inovačního potenciál Česka patří nedostatek investic ze strany státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce mezi akademickou a komerční sférou a nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Podle Kotrise by se měly soukromé investiční fondy stát budoucím motorem růstu, neboť vztahy mezi akademickým a komerčním světem stále nedosahují úrovně vyspělých států. Dalším problémem je také slabé zapojení Česka do mezinárodních programů EU, kde na 1000 vědců a inženýrů připadají 3,4 účasti, což je pod průměrem západní Evropy.

Výdaje jsou ve srovnání se západními zeměmi nízké

Mezi silné stránky Česka patří naopak nadprůměrné digitální dovednosti a rostoucí export hi-tech výrobků. V posledních deseti letech se rovněž zdvojnásobily podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj, avšak celková částka dosahující necelých 100 miliard korun je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále nízká. Z postkomunistických zemí se Česko umístilo na třetí nejvyšší příčce, za Estonskem (10. místo) a Slovinskem (13. místo).

saúdská arábie

Saúdská Arábie: MMF chválí růst, ale varuje před riziky a volá po reformách

Mezinárodní měnový fond (MMF) dokončil každoroční hodnocení Saúdské Arábie a potvrdil, že její ekonomika vykazuje silnou odolnost vůči vnějším šokům.

Nerealitní ekonomika roste, inflace je pod kontrolou a nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni. MMF pochválil pokroky v diversifikaci, které probíhají v rámci vládní strategie Vision 2030, a to i přes přetrvávající nejistoty a pokles cen komodit. Reálný HDP, který byl v roce 2024 na úrovni 2,0 %, by měl v roce 2026 zrychlit na 3,9 %, což podpoří i postupné uvolňováním těžebních škrtů OPEC+.

Zpráva MMF také upozorňuje na rizika a doporučuje reformy. Mezi hlavní výzvy patří přetrvávající schodky na běžném účtu platební bilance a ve státním rozpočtu, které jsou financovány externími půjčkami a nižší akumulací zahraničních aktiv. Fond doporučuje proaktivní fiskální politiku, aby se zmírnily dopady cenových výkyvů ropy, a navrhuje strukturální reformy zaměřené na udržení nerealitního růstu.

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

ČNB poprvé investovala do kryptoburzy Coinbase v rámci správy rezerv

Česká národní banka (ČNB) se poprvé ve své historii stala investorem ve společnosti operující v kryptoměnovém byznysu. Ve druhém čtvrtletí letošního roku pořídila více než 51 tisíc akcií americké kryptoburzy Coinbase Global v hodnotě přes 18 milionů dolarů (381 milionů korun).

Tato investice není přímou spekulací na kryptoměny, nýbrž výsledkem pasivní správy devizových rezerv. Coinbase byla letos v květnu zařazena do amerického akciového indexu S&P 500, který ČNB pasivně kopíruje. Dle mluvčího ČNB Jakuba Holase, „akcie společnosti Coinbase byly nedávno zařazeny do indexu S&P 500 a na základě této změny byly automaticky zahrnuty také do portfolia ČNB”.

Ačkoliv jde z investičního hlediska o technickou změnu, zapojení Coinbase do rezerv ČNB představuje zásadní novinku, jelikož Coinbase je první firmou z tohoto sektoru, která pronikla mezi pětistovku největších společností na newyorské burze. Tím se stala „mainstreamovou” i pro tradiční investory, včetně centrálních bank.

Podíl akcií na celkových devizových rezervách ČNB činil k 31. březnu 2025 zhruba 22,8 %. ČNB v současné době samotné kryptoměny jako bitcoin či ethereum do svého portfolia nenakupuje.

China and USA trade war

Spojené státy a Čína se dohodly na odkladu cel. Potvrdily 90denní příměří

Spojené státy a Čína se na poslední chvíli dohodly na odvrácení další eskalace obchodní války, když obě země potvrdily, že v příštích 90 dnech nebudou zvyšovat vzájemná cla.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Čína krátce nato oznámila, že ponechá celní zatížení amerického dovozu na 10 % po stejnou dobu. Původně měla cla od 1. srpna vzrůst o 115 procentních bodů, a nový termín pro případné změny je tak stanoven na 10. listopadu.

Tento krok se očekával již na konci července po setkání představitelů obou zemí ve Švédsku. Tříměsíční prodloužení celního smíru má zabránit eskalaci, kterou obě největší světové ekonomiky zažily na jaře po Trumpově návratu do funkce. Čínské ministerstvo obchodu navíc uvedlo, že země podnikne kroky k odstranění necelních bariér omezujících dovoz amerického zboží. V dubnu se cla na čínské zboží zvýšila až na 145 % , na což Čína reagovala cly ve výši 125 % a omezením exportu strategických surovin. Po jednáních v květnu se však obě strany dohodly na snížení sazeb o 115 procentních bodů na 90 dní.