Skip to main content

Author: spravce

Czechoslovak Group (CSG) launches AviaNera to advance military unmanned aerial and weapon systems. Prague, Czech Republic

CSG si pojišťuje výrobu zbraní. Strnad kupuje dodavatele Hydraulics za 400 milionů

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG), vlastněný Michalem Strnadem, oznámil akvizici společnosti Hydraulics, výrobce hydraulických systémů se závodem ve Slopném na Zlínsku.

Transakce, jejíž cena se podle tržních odhadů pohybuje kolem 400 milionů korun, ještě podléhá schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pro CSG tento krok znamená strategické posílení kontroly nad dodavatelským řetězcem.

Společnost Hydraulics je dlouholetým dodavatelem komponentů pro obrannou divizi CSG Land Systems, konkrétně pro výrobu raketometů a samohybných houfnic. Akvizice je tak logickým krokem k zajištění soběstačnosti v dodávkách hydraulických válců, systémů a hadic. „Integrací do CSG posílíme naši soběstačnost v oblasti klíčových komponent pro pozemní techniku,“ uvedl Vladimír Stulančák, generální ředitel CSG Land Systems.

CSG přebírá ziskový podnik se 130 zaměstnanci, který v loňském roce vykázal obrat 320 milionů korun a čistý zisk 41,9 milionu korun. CSG chce v příštích letech zdvojnásobit hospodářské výsledky firmy Hydraulics, a to především investicemi do rozvoje výroby a posílením exportu.

Čína používá svou AI DeepSeek ve vývoji zbraní, dronů nebo robotických psů.

Čínská armáda sází na AI. Využívá DeepSeek a čipy Huawei i Nvidia

Čínská lidová osvobozenecká armáda systematicky pracuje na zavedení umělé inteligence do svých vojenských kapacit a silně přitom favorizuje domácí AI model DeepSeek.

Podle přehledu stovek výzkumných prací a záznamů o veřejných zakázkách, který provedla agentura Reuters, využívá armáda AI k vývoji systémů pro autonomní rozpoznávání cílů a rozhodovací podporu na bojišti v reálném čase.

Příkladem je autonomní bojové podpůrné vozidlo Norinco P60, které je poháněno právě modelem DeepSeek. 

Na jedné straně Peking prosazuje “algoritmickou suverenitu” a zvyšuje nasazení domácích AI čipů Huawei Ascend. Současně však dokumenty ukazují, že armádní výzkumné instituce nadále vyhledávají a používají špičkové americké čipy Nvidia, včetně modelu A100, který spadá pod přísné exportní kontroly USA.

Ačkoli není jasné, kdy byly tyto čipy do Číny dovezeny, díky patentům podaným v červnu 2025 se potvrdilo využití ve vojenském výzkumu, navzdory americkým sankcím.

Investice směřují do vývoje technologií, jako jsou AI řízení robotičtí psi pro průzkum ve smečkách, autonomní roje dronů schopné sledovat cíle bez lidského zásahu a pokročilé válečné simulace. Univerzitní výzkumníci uvedli, že jejich systém poháněný DeepSeek dokázal vyhodnotit 10 000 bitevních scénářů za 48 sekund, což by týmu lidských plánovačů trvalo 48 hodin.

Spojené státy na tento vývoj reagují vlastními investicemi a plánují do konce roku 2025 nasadit tisíce autonomních dronů, aby čelily čínské převaze v bezpilotních systémech.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

EIB uvolnila Česku přes 10 miliard Kč na strategickou dopravní infrastrukturu

Evropská investiční banka (EIB) uvolnila první významnou část financování pro důležité dopravní projekty v České republice. Celkem 10,1 miliardy korun přijme Ministerstvo financí, přičemž 5,1 miliardy Kč je určeno na výstavbu Pražského okruhu a 5 miliard Kč na modernizaci železničních tratí. 

Tato částka je první tranší z celkového úvěrového rámce ve výši 65 miliard korun, který EIB schválila letos v červnu.

Prostředky určené pro Pražský okruh budou financovat výstavbu kritického úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T). Dokončení tohoto úseku se plánuje na přelomu let 2027 a 2028.

Částka pro Správu železnic pomůže modernizaci páteřních i regionálních tratí a nákup vozidel údržby, přičemž tyto projekty mají být dokončeny do roku 2030.

Financování bude k finálním investorům, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správě železnic, směřováno přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ministr dopravy Martin Kupka již dříve zdůraznil, že financování od EIB je pro stát levnější a výhodnější než jiné dostupné způsoby financování na trhu.

Elon Musk by mohl opustit Teslu. Čeká se na potvrzení jeho odměn. Tesla, USA.

Předsedkyně Tesly: Musk by mohl odejít, pokud akcionáři zamítnou jeho bilionové odměny

Předsedkyně správní rady společnosti Tesla, Robyn Denholm, v pondělí 27. října varovala akcionáře, že generální ředitel Elon Musk by mohl společnost opustit, pokud nebude schválen jeho navrhovaný odměňovací balíček v hodnotě až 1 bilionu dolarů.

Toto varování přišlo v dopise před výroční valnou hromadou, která se koná 6. listopadu. Správní rada Tesly přitom dlouhodobě čelí kritice expertů na řízení společností kvůli údajné nedostatečné nezávislosti na Muskovi.

Denholm v dopise uvedla, že navrhovaný plán má Muska „udržet a motivovat“ k vedení Tesly po dobu nejméně dalších sedmi a půl let. Označila Muskovo vedení jako zásadní pro úspěch společnosti, zejména v jejím úsilí stát se globálním lídrem v oblasti umělé inteligence a autonomních technologií. 

Soud ve státě Delaware na začátku tohoto roku zrušil Muskovu předchozí dohodu o odměnách z roku 2018, když rozhodl, že balíček byl nesprávně udělen a vyjednán řediteli, kteří nebyli plně nezávislí. Dopis předsedkyně Denholmové vykresluje nový balíček jako nezbytný pro sladění Muskových pobídek s hodnotou pro akcionáře a zároveň vyzývá investory, aby znovu zvolili tři dlouholeté členy rady, kteří s Muskem úzce spolupracovali.

Zadlužení v Evropské unii ve druhém čtvrtletí vzrostlo na téměř 82 % HDP

Veřejné zadlužení Evropské unie i eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostlo. Podle dat statistického úřadu Eurostat dosáhl poměr dluhu k HDP v celé EU 81,9 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí.

V zemích platících eurem se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Nárůst zaznamenala i Česká republika, kde se vládní dluh zvýšil o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. V meziročním srovnání je tempo zadlužování v Česku (nárůst o 1,4 procentního bodu) rychlejší než průměr EU (nárůst o 0,7 procentního bodu). V absolutních číslech dosáhl český vládní dluh téměř 3,63 bilionu korun.

Nejvyšší míru zadlužení v EU si udržuje Řecko (151,2 % HDP), následované Itálií a Francií. Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP má Estonsko (23,2 % HDP). Rozpočtová pravidla EU stanovují jako limit pro zadlužení 60 procent HDP a pro rozpočtový schodek 3 procenta HDP.

Čína omezuje export vzácných zemin. Automobilový průmysl se kvůli tomu může potýkat s nedostatkem dílů.

Omezení čínského exportu vzácných zemin vyvolalo paniku, automobilky se bojí uzavírání továren

Světové automobilky vyjadřují znepokojení z možného narušení výroby v důsledku nových čínských omezení na vývoz kovů vzácných zemin. Podle agentury Reuters se výrobci obávají nedostatku součástek, který by mohl vést až k přerušení provozu továren. Snaží se zajistit alternativní dodavatelské řetězce z jiných částí světa.

Nová čínská exportní omezení mají vstoupit v platnost 8. listopadu. Podle poradenské společnosti AlixPartners kontroluje Čína v současnosti až 70 procent celosvětové těžby vzácných zemin. „Do dvou měsíců mohou zastavit naši výrobu a celý automobilový průmysl,“ citovala agentura Reuters Ryana Grimma, viceprezidenta severoamerické divize společnosti Toyota Motor.

Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) již dříve varoval, že omezení budou mít dalekosáhlé dopady na dodávky do Německa i celé Evropy. Někteří čínští vývozci zaznamenali po oznámení restrikcí prudký nárůst zahraničních objednávek.

Automobilky a dodavatelé se sice snaží hledat zdroje jinde, ale narážejí na nedostatečné kapacity. Ačkoli jsou v zemích jako Švédsko velká ložiska, chybí kapacity pro jejich těžbu a zpracování.

Kovy vzácných zemin, mezi které patří 17 prvků, jsou nezbytné pro výrobu elektromobilů a řady dalších vyspělých technologií, včetně elektroniky a obnovitelných zdrojů energie. S pokračující transformací energetiky se očekává, že poptávka po těchto surovinách v následujících letech exponenciálně poroste.

Chinese chip company Nexperia seized by Netherlands.

Nizozemská vláda převzala kontrolu nad čínským výrobcem čipů Nexperia. Bojí se úniku technologií

Nizozemská vláda přistoupila k bezprecedentnímu kroku a převzala kontrolu nad strategickým výrobcem čipů Nexperia, který sice sídlí v Nizozemsku, ale od roku 2019 je ve vlastnictví čínské technologické skupiny Wingtech.

Tento radikální zásah dává nizozemské vládě pravomoc blokovat a rušit klíčová rozhodnutí firmy, jako jsou převody majetku nebo najímání manažerů. Oficiálním důvodem jsou „vážné administrativní nedostatky“, ale motivem je i strach z úniku klíčových technologií a know-how do Číny.

Nexperia je důležitým dodavatelem čipů pro evropský automobilový průmysl a její převzetí kontroluje čínská společnost Wingtech od roku 2019. Intervence nizozemské vlády představuje významnou eskalaci ve vztazích s Pekingem a může vyvolat širší obchodní napětí mezi Evropskou unií a Čínou. Čínský vlastník Wingtech označil nizozemský zásah za „akt nadměrného vměšování motivovaný geopolitickými předsudky“ a požádal o pomoc čínskou vládu.

Nexperia se v posledních letech dostala do křížku s několika evropskými vládami. V roce 2022 byla z důvodu národní bezpečnosti donucena prodat svou továrnu ve Walesu a v roce 2023 nizozemská vláda prověřovala její akvizici startupu Nowi. Současný zásah, který podpořila i Evropská komise s odvoláním na ochranu technologické bezpečnosti, je však dosud nejradikálnějším krokem a signalizuje rostoucí ochotu evropských států aktivně chránit své strategické průmyslové kapacity před čínským vlivem.


Foto: VGC/Global Times

Nové evropské obchodní dohody otevírají Česku nové trhy.

Nové evropské obchodní dohody otevírají českým firmám trhy se 700 miliony zákazníků

Evropská unie se v reakci na protekcionistickou politiku Spojených států chystá finalizovat klíčové obchodní dohody s Mexikem, uskupením Mercosur, Indonésií a Chile, což českým exportérům otevírá bezcelní přístup na trhy se stovkami milionů spotřebitelů.

Tyto dohody, urychlené celní válkou Donalda Trumpa, představují pro českou ekonomiku, silně závislou na exportu, strategickou příležitost v řádu desítek miliard korun. Nejdůležitějším benefitem je odstranění vysokých cel, které dosud brzdily zejména export automobilů.

Pro české firmy je nejvýznamnější odstranění cel, která v zemích Mercosuru dosahovala až 35 % a v Indonésii dokonce 50 %. Odbourání těchto bariér může podle odhadů zdvojnásobit český vývoz do regionu Mercosur, který již nyní přesahuje 12 miliard korun. Další významný potenciál skýtá Mexiko, kam české firmy již nyní vyváží zboží za více než 20 miliard korun. Nové dohody tak otevírají dveře nejen pro automobilky, ale také pro firmy z oblasti strojírenství, elektroniky a farmaceutického průmyslu.

Navzdory obrovským příležitostem však ratifikace smluv čelí vnitřním rizikům v samotné EU. Proti dohodě s Mercosurem ostře protestují evropští zemědělci, kteří se obávají nekalé konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. V Evropském parlamentu panují neshody ohledně ekologických a sociálních standardů partnerských zemí. Úspěch těchto dohod tak závisí na schopnosti Bruselu překonat vnitřní odpor a prosadit strategickou vizi, která sníží závislost Evropy na USA a Číně. 

Evropské banky chystají vlastní kryptoměnu. Reagují na dominanci dolarových stablecoinů

Koalice devíti významných evropských bank se spojila s cílem vyvinout vlastní kryptoměnovou alternativu, která bude navázána na euro.

Cílem této iniciativy je posílit strategickou autonomii Evropy v oblasti digitálních plateb a čelit rostoucí dominanci tokenů krytých dolarem. Do projektu se zapojily bankovní domy jako ING Groep, UniCredit SpA, Danske Bank, KBC Group, CaixaBank a Raiffeisen Bank International. Spuštění stablecoinu, který má mít stálou hodnotu navázanou na euro, plánují na druhou polovinu roku 2026.

Banky vnímají stablecoiny jako příležitost pro zrychlení a zlevnění přeshraničních plateb a usnadnění vypořádání transakcí s tokenizovanými aktivy (akcie, dluhopisy převedené na technologii blockchain). Floris Lugt, vedoucí digitálních aktiv v ING a zástupce iniciativy, uvedl, že banky chtějí tyto příležitosti sdílet se svými klienty. Konsorcium již založilo novou společnost v Nizozemsku, která bude projekt zastřešovat a vydávat samotný token.

Evropské banky se k digitálním aktivům přiklánějí v návaznosti na to, že v platnost vstoupila komplexní regulace EU pro kryptotrhy (MiCA). Tento krok se děje v době, kdy se i ve Spojených státech poprvé regulují stablecoiny a velké globální firmy jako PayPal, Robinhood, a dokonce i kryptoprojekty spojené s Trumpovou rodinou, spouští vlastní tokeny denominované v dolarech.

Analytici z Bloomberg Intelligence odhadují, že do roku 2030 by mohly být stablecoiny použity pro roční platby přesahující 50 bilionů dolarů, což by představovalo až čtvrtinu všech spotřebitelských transakcí.

Ceny zlata a stříbra vyšplhaly na maxima. Investoři se k nim vrací v dobách nejistoty.

Zlato a stříbro trhají rekordy. Nejistota v USA vyhnala ceny na historická maxima

Ceny zlata a stříbra dnes dosáhly nových rekordů. Zlato k okamžitému dodání se vyšplhalo na 4059,30 dolaru za troyskou unci (přes 83 950 Kč), zatímco stříbro následovalo s cenou 51,38 dolaru za unci.

Za prudkým růstem stojí především rostoucí nejistota na finančních trzích, kterou vyvolalo omezení chodu federálních úřadů ve Spojených státech, tzv. shutdown. Investoři v dobách politické a ekonomické nestability tradičně hledají útočiště v drahých kovech, které jsou považovány za bezpečný přístav.

Takzvaný shutdown je důsledkem neschopnosti amerického Kongresu dohodnout se na dalším financování federální vlády. Situaci dále vyhrocuje americký prezident Donald Trump, který plánuje propouštění federálních zaměstnanců.

Politická krize v USA tak jen posiluje trend, který tlačí cenu zlata vzhůru. Kov od začátku letošního roku posílil již o více než 50 procent, a to díky kombinaci faktorů, jako jsou masivní nákupy centrálních bank, snížení úrokových sazeb americkým Fedem, slabší dolar a rostoucí geopolitické napětí.

Stříbro, které minulý týden poprvé překonalo rekord z roku 1980. Těží nejen z rostoucí poptávky po bezpečných aktivech, ale také z omezené nabídky a růstu ceny zlata. V poslední době cenu tlačí vzhůru především nedostatek volně dostupného stříbra na důležitém londýnském trhu a prudce rostoucí náklady na jeho půjčky. Současné nominální maximum je však stále nižší než rekordní hodnota z roku 1980, kdy se bratři Huntovi pokusili ovládnout globální trh se stříbrem.

Německo mírně zlepšuje prognózu růstu pro rok 2025 na 0,2 %, motorem má být domácí poptávka

Německé ministerstvo hospodářství ve středu mírně zvýšilo svou prognózu ekonomického růstu pro letošní rok z nuly na 0,2 %. Za touto revizí stojí především plánovaný vládní výdajový balíček v hodnotě 500 miliard eur, který má podpořit největší evropskou ekonomiku. Ta se stále potýká s následky šoků, jako byla pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Navzdory tomuto domácímu stimulu však německé hospodářství nadále čelí značným vnějším tlakům, zejména v souvislosti s přetrvávajícím obchodním napětím.

Hlavním prvkem oživení má být změna hlavního motoru růstu. Na rozdíl od tradičního německého modelu nebude oživení taženo zahraničním obchodem, ale domácí poptávkou. Tu má podpořit jak soukromá a veřejná spotřeba, tak investiční aktivita. Ministryně hospodářství Katherina Reiche zdůraznila potřebu strukturálních reforem pro zajištění dlouhodobého růstu, včetně snížení nákladů na energie, podpory soukromých investic a odbourávání byrokracie. Exporty by měly v roce 2025 dokonce mírně poklesnout o 0,1 %, než se v následujících letech vrátí k růstu.

Pro rok 2026 ministerstvo nyní očekává růst HDP o 1,3 % a pro rok 2027 o 1,4 %. Míra nezaměstnanosti by se měla mírně snížit ze 6,3 % v letošním roce na 6,0 % v roce 2027. Inflace by se měla pohybovat mírně nad 2% cílem Evropské centrální banky, letos se očekává na úrovni 2,1 %. Prognóza tak ukazuje na pomalé oživení tažené domácími faktory, zatímco klíčový exportně orientovaný průmysl zůstává pod tlakem.

Stát zasahuje kvůli omezení dodávek ropy. Půjčí Orlen Unipetrolu 200 000 tun z nouzových zásob

Vláda České republiky schválila uvolnění 200 000 tun ropy ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR) pro rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.

K tomuto kroku došlo kvůli dočasnému omezení dodávek ropy z ropovodu TAL, který je pro Českou republiku zásadní po zastavení importu ropovodem Družba. Důvodem je modernizace mola v italském Terstu, kde ropovod TAL začíná. Opravy, které mají trvat zhruba do poloviny listopadu, omezují pohyb tankerů s ropou.

Podle šéfa SSHR Pavla Švagra má půjčka zajistit nepřerušené zásobování tuzemského trhu a dostatek pohonných hmot. Švagr zároveň zdůraznil, že není důvod ke spekulacím s cenami. Tato situace není ojedinělá, již na jaře SSHR půjčila tuzemským rafinériím čtyři nádrže ropy kvůli zastavení dodávek z ropovodu Družba. Tuto příležitost správa využila k záměně ruské ropy za neruskou, čímž posílila bezpečnost a diverzifikaci zásob.

Stejný postup, kdy správa půjčí rafinériím ruskou ropu a zpět dostane neruskou, plánuje SSHR i nyní. Česká republika je v současnosti plně závislá na dodávkách ropy ze západu, a to ropovody TAL a IKL. Kapacita ropovodu TAL byla na jaře letošního roku navýšena o čtyři miliony tun ropy ročně, což umožňuje do Česka dodat až osm milionů tun za rok a tím se zcela odstřihnout od ruské ropy. Do Terstu se ropa dováží z různých světových regionů, největší podíl tvoří dodávky z oblastí Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.