Skip to main content

Autor: rostanetek

Míra inflace v Turecku překonává všechny rekordy

Zatím co turecká lira stále oslabuje, míra inflace šplhá výš a výš, ke konci listopadu to bylo již 21,3 procenta a předpokládá se, že ke konci roku by inflace mohla vzrůst až k 25 procentům. Hodnota turecké měny už letos spadla o více než 40 procent a neustále se propadá na nová historická minima. Rychlost jakou měna padá, způsobuje, že obchodníci a další podnikatelé musí měnit cenovky svých produktů téměř každý den.

Ekonomové už několik měsíců varují, že situace je kritická a Turecku hrozí hyperinflace. Dle analytiků je za situaci zodpovědná hlavně tamní centrální banka, která i přes stále rostoucí inflaci snižuje úrokové sazby, tedy proinflační nástroje, a situaci v zemi naopak zhoršuje. Od září už úrokové sazby klesly o čtyři procentní body a nelze vyloučit, že je instituce stlačí ještě níž.

Na vině však nejsou guvernér nebo bankéři centrální banky, ale pravděpodobně prezident Erdogan, o kterém se ví, že na kroky centrální banky má nepřímý vliv. Jen od roku 2019 jmenoval už čtyři guvernéry a odvolal většinu bankéřů, kteří nesouhlasili s jeho ekonomickými názory.

Prezident zastává vlastní ekonomickou teorii, která tvrdí, že vysoké sazby způsobují vysokou inflaci. A i přes to, že je jeho teorie v rozporu s tvrzením většiny ekonomický expertů na světě, prezident Erdogan věří, že se všichni mýlí a on bude ten, kdo se bude smát naposled. Pokus by to byl jistě zajímavý, ale ne v případě, pokud je v sázce ekonomická situace 84 milionů Turků.

 

Posledních 10 % – desetkrát déle

V článku o vztahu kryptoměn a inflace ze začátku prosince jsme se okrajově zmínili i o charakteristické vlastnosti bitcoinového ekosystému – fixnímu množství kryptoměny, které může být vytěženo (připomeňte si zde). Pojďme se nyní na tento prvek podívat podrobněji.

Satoshi Nakamoto, anonymní skupina programátorů, která bitcoin vytvořila, vložila do zdrojového kódu kryptoměny i informaci o jedenadvacetimilionovém stropu. Právě omezené množství činí bitcoin nejen pro investory, kteří nevyužívají dalších výhod, jako například relativní anonymity, tak zajímavým. Ke dnešnímu dni bylo již bitcoinu vytěženo přes 18,899 milionů, tedy jej zbývá něžně pod 10 %. Zatímco prvních 90 % bitcoinu bylo vytěženo za přibližně 12 let, těžba posledních 10 % potrvá o něco déle. Proč?

Velmi zjednodušeně řečeno, vytěžení každého bitcoinu je pro těžaře složitější než vytěžení toho předchozího. Zatímco v době začátků bitcoinu řada nadšenců těžila bitcoiny svými stolními počítači, dnes k řešení komplexních problémů, které jsou nazývány těžbou, slouží specializovaná zařízení s gigantickým výkonem, jakési počítačové farmy, chcete-li. Nadto se odměna za řešení, tedy množství vytěženého bitcoinu za vyřešený blok, každé 4 roky snižuje na polovinu (tzv. bitcoin halving). Dle výpočtů serveru Cointelegraph by tak těžba posledních 10 % při současném hashrate (pozn.: těžební kapacita) měla trvat téměř 120 let.

 

Největší švýcarská banka UBS se podílela na daňových únicích

Francouzský odvolací soud v pondělí 14. prosince potvrdil rozhodnutí soudu I. instance a shledal největší švýcarskou banku UBS vinnou ve věci daňových úniků. UBS byla odsouzena za systematické pomáhání francouzským klientům vyhýbat se daním v letech 2004 až 2012. Měla tak činit tím, že je lákala, aby schovali své peníze ve Švýcarsku, čímž obcházeli francouzské daňové úřady.

V roce 2019 byla UBS na základě rozsudku prvoinstančního soudu udělena pokuta ve výši 3,7 miliardy eur. Banka se proti verdiktu z roku 2019 odvolala a tvrdila, že byl politicky motivovaný. Odvolací řízení se konalo v březnu 2021, k vyhlášení potvrzujícího verdiktu však kvůli nemoci soudce došlo až o několik měsíců později.

Verdikt odvolacího soudu o vině je porážkou banky, která v odvolání žádala úplné zproštění viny. I přes to však, se odvolání bance UBS vyplatilo, odvolací soud totiž snížil pokutu o téměř polovinu a namísto 3,7 miliardy vyčíslil pokutu na „pouhých“ 1,8 miliardy eur.

Nová výše pokuty je kritizována francouzskými státními zástupci, kteří požadovali v reakci na odvolání alespoň miliardy tři. Prokurátoři uvedli, že nová výše pokuty není úměrná tomu, kolik bylo během osmiletého období končícího v roce 2012 skrze banku UBS zkráceno daní. Nyní se zdá, že není spokojena ani jedna ze stran a právníci banky UBS se již nechali slyšet, že zvažují odvolání další.

 

ČNB hodlá přibrzdit inflaci základní úrokovou sazbou nad 3 %

Na začátku listopadu jsme Vás informovali o mimořádném skokovém zvýšení základní úrokové sazby ČNB a jeho dopadu n hypotéky (připomeňte si zde.) Nyní dosahuje základní úroková sazba 2,76 %. K prognóze vývoje základní úrokové sazby se v pátek vyjádřil guvernér ČNB, Jiří Rusnok.

Uvedl, že se očekává její další růst, neboť zatím nedosáhla ani tzv. neutrální sazby (součet inflace a tzv. přirozené úrokové sazby, tedy stav, kdy není inflace centrální bankou ani zrychlována, ani zpomalována), tedy 3 %. Ani hranice tří procent tedy nebude konečná. Cenové stabilitě, která je stěžejním cílem ČNB, neprospívá ani situace na trhu práce, kde se nízká nabídka pracovních míst za současného růstu mezd projevuje nižší produktivitou, než je nezbytné k tomu, aby nebylo nutné více zvyšovat základní úrokovou sazbu. Cenovou hladinu ale neovlivňují jen vnitrostátní faktory v podobě trhu práce. Velkou proměnnou je také růst nejen spotřebitelských cen v čele s v posledních měsících hojně diskutovaným růste cen energií.

 

Cena emisních povolenek letí vzhůru

Před několika týdny jsme predikovali, že cena emisních povolenek bude dále stoupat, připomeňte si zde. Málo kdo však čekal, že růst cen povolenek bude tak razantní. Již tuto sobotu emisní povolenky pokořily hranici 100 EUR za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší a od začátku listopadu se tak cena povolenek zvýšila o více než 50 procent.

Důvodem pro růst cen emisních povolenek patří především zdražování plynu, kvůli kterému je pro elektrárenské společnosti ekonomičtější využívat uhlí. Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. K růstu cen povolenek ovšem přispívají i další faktory jako vyhlídky na chladnější počasí a napjatá geopolitická situace mezi Ruskem, Ukrajinou a západními zeměmi.

Emisní povolenky jsou nástrojem Evropské unie a jejího systému pro obchodování s emisemi (ETS) pro snížení emisí skleníkových plynů. Pokud podnik vypustí do ovzduší více skleníkových plynů (zpravidla CO2) než je mu dle systému povoleno, musí si pro nadlimitní „emise“ zakoupit emisní povolenky. Emisní povolenky jsou volně obchodovatelné a podléhají tržních pravidlům nabídky a poptávky. Pokud tak poptávka po povolenkách roste, poroste i jejich cena.

 

Kobra? Dobrá! Mangusty útočí na americký Kongres.

Mangusta, nebo také promyka (zoologové odpustí). Drobná šelma, která snídá kobry a jiné jedovaté hady, má-li k tomu příležitost a je tak oblíbeným mazlíčkem nejen indických dětí. Příměr, který použil americký reprezentant za Kalifornii při středečním zasedání Komise pro finanční služby, když označil za největší hrozbu kryptoměn kryptoměny samotné. Dle něj by dogecoin mohl být nahrazen hamstercoinem, ten cobracoinem, ten mongoose (pozn.: mangusta) coinem a tak dále. Další den se zmiňovaný politik probudil, aby seznal, že přes noc nejen že opravdu vznikla kryptoměna Mongoose Coin, ale že její tržní kapitalizace již přesahuje 18 milionů USD. S nižší tržní kapitalizací se pak vyskytly další kryptoměny, Son of Mongoose a Baby Mongoose. Dávej pozor, co si přeješ?

Dala genezí těchto tří kryptoměnných šelem komunita kolem kryptoměn citovanému politikovi za pravdu? Těžko říci – přinejmenším objem transakcí hamstercoinu (ten vznikl nezávisle na reprezentantově vtipu) se za noc šestinásobně zvýšil. My si myslíme, že ne, alespoň co se týče altcoinů, které nevznikly jako memecoiny. Ano, memecoiny umí krátkodobě udělat ve světě kryptoměn nepořádek. Ty, které s sebou kromě memetického potenciálu nepřinášejí nic dalšího, ale většinou dlouho nevydrží (srovnání dvou modelových příkladů si připomeňte zde.

 

Za bitcoinovou transakci hrozí v Indii vězení

O tom, že Čína v posledním roce téměř kompletně omezila užívání kryptoměn na svém území, jsme vás již několikrát informovali. Avšak dalším velkým asijským odpůrcem kryptoměn, o kterém se nemluví tak často, je Indie. Indie stejně jako Čína přistoupila v posledním roce k rozsáhlým restrikcím vůči nakládání s kryptoměnami a jejich použití v zemi se tak stává obtížnějším a obtížnějším.

Zatím co v posledních měsících byl trh s kryptoměnami regulován pouze formou proklamací a doporučení hlavních státních představitelů Indie, tento týden vláda přistoupila k dalšímu kroku a představila návrh zákona, který by zákaz kryptoměn měl oficiálně ukotvit v právním řádu.

Podle shrnutí návrhu zákona indická vláda plánuje obecný zákaz veškerých činností související s kryptoměnou, tedy těžbu, vytváření, držení, prodeje nebo obchodování v digitálních měnách. Dalo by se říct, že vlastně jakákoli aktivita s kryptoměnou bude perzekuována. Navrhovaná legislativa dále usiluje také o to, aby ti, kdo porušují zákon, byli zatčeni bez zatykače a byli zadrženi bez soudní kauce.

Na druhou stranu je Indie dnes stále jednou ze zemí s největším počtem krypto investorů na světě. Kryptoměny vlastní nebo do nich investuje přibližně 15 – 20 milionů Indů a hodnota držených kryptoaktiv se blíží 450 miliardám rupií (6 miliard dolarů). Je tedy otázkou, jak budou investoři na nově navrhované regulace reagovat.

 

Státy EU čeká snížení DPH na vybrané produkty

Státy Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se v úterý 7. prosince shodli unijní ministři financí.

O reformě pravidel pro snížení DPH u vybraných produktů se evropské státy dohadovaly již několik let, právní úprava podle mnohých byla neefektivní a pravidla nekonzistentní. Špatně nastavený systém snížení DPH pro vybrané produkty vedl k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb bez zdlouhavých povolovacích řízení.

Na základě dohody se naopak postupně budou rušit zvýhodněné daňové sazby pro fosilní paliva a další produkty s negativním dopadem na klima. Skončit by měly nejpozději v roce 2030. Hnojiva a pesticidy používané v unijním zemědělství o daňové výhody přijdou až o dva roky později, neboť státy chtějí farmářům poskytnout delší období k přechodu na ekologičtější hospodaření.

 

Visa spouští kryptoporadenské centrum pro své klienty

Visa spouští svou vlastní platformu konzultačních a poradenských služeb pro ty, kteří mají zájem o ucelené informace o fungování kryptoměn. Nejedná se přitom jen o klienty, tedy fyzické osoby a maloobchody, které si při zmínce o poradenství představíme jako první; služba je určena i pro finanční instituce.

Jde zřejmě o krok, který má manifestovat pokročilost a potenciál ve světě kryptoměn Visy proti jejímu hlavnímu konkurenčnímu hráči na poli poskytovatelů platebních služeb, Mastercard. Pionýrem kryptoporadenství se Visa již zřejmě nestane. Dle výzkumu, jehož výsledky Visa dnes zveřejnila, má 94 % dotázaných alespoň nějaké povědomí o kryptoměnách, naproti tomu jen jedna třetina někdy kryptoměny využila jako investiční či platební médium.

V kombinaci s transakčními poplatky, které si Visa účtuje (a kvůli kterým jí dokonce britská divize obchodního giganta Amazon pohrozila pozastavením přijímání Visou vydaných platebních karet), se větší počet aktivních uživatelů kryptoměn zdá být přesně tím, co Visa potřebuje (a co si chce přitáhnout na svou stranu tím, že jim vyjde co nejvíce vstříc).

 

S dětmi doma? Co změní nový zákon o ošetřovném?

Dne 15. prosince budou senátoři pravděpodobně projednávat především trojici právních předpisů, obsahově ne nepodobných covidovému balíčku z loňského roku. Jedná se o návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě a návrh zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 (dále též„zákon o ošetřovném“). Nás dnes bude zajímat naposledy jmenovaný předpis. V čem se především liší od loňské verze?

Podpůrčí doba  (doba, po kterou je ošetřující osobě poskytováno ošetřovné) v případě dítěte mladšího 10 let se nyní prodlouží na celou dobu uzavření školy z důvodu trvání mimořádného opatření (pozn.: ošetřovné se nevztahuje pouze na děti, dalšími subjekty se však dnes nebudeme zabývat); zároveň bude nově ošetřovné poskytováno i zaměstnancům, kteří nepracují na hlavní pracovní poměr, nýbrž na dohodu o provedení práce,  dohodu o pracovní činnosti, popřípadě zaměstnancům nastoupivším právě v době uzavření školského zařízení do nového zaměstnání.

Především se ale zvýší (pokud návrh zákona projde, což se nicméně očekává) koeficient, dle nějž bude výše ošetřovného vypočtena. Nově bude činit 80 % denního vyměřovacího základu. Zároveň také bude stanovena nejnižší možná denní výše ošetřovného, a to v částce 400 Kč, což ocení rodiče se mzdou na dolní hranici spektra. Jednodušší bude i proces žádosti o ošetřovné – nově odpadne administrativně zatěžující podmínka doložení uzavření školního zařízení, které dítě navštěvuje. Nárok na ošetřovné vznikne zpětně k 1. listopadu.

 

Krypto-směnárna Bitmart vyloupena

V sobotním útoku na krypto-směnárnu Bitmart se hackerům podařilo ukrást kryproměny v hodnotě 196 milionů dolarů a došlo tak k jednomu z největších krypto-lupů vůbec.

Zástupci společnosti Bitmart potvrdili hack v oficiálním prohlášení v sobotu večer, označil jej za „rozsáhlé narušení bezpečnosti“ a napsali, že hackeři odcizili aktiva ve výši asi 150 milionů dolarů. Společnost Peckshield zabývající se zabezpečením blockchainu a analýzou dat však odhaduje, že ztráta se blíží až 200 milionům dolarů.

Peckshield dle svých analýz a výpočtů odhadl, že Bitmart ztratil kolem 100 milionů dolarů v různých kryptoměnách na blockchainu ethereum a dalších 96 milionů dolarů z coinů na smartchainu binance. Hackeři vyšli se směsí více než 20 tokenů, včetně binance coin, safemoon a shiba inu.

Hackeři se pro zahlazení stop rozhodli použít agregátor decentralizovaných burz 1inch ke směně ukradených aktiv za ether (ETH) a poté pomocí jiné adresy přenést ETH do mixeru Tornado Cash. Kombinace těchto dvou poměrně jednoduchých nástrojů činí jejich dohledání velice obtížné.

 

Kryptoměny vs. inflace – která s ní bojuje nejlépe?

Uvážíme-li volatilitu v poměru k aktuální hodnotě obou kryptoměn, není obtížné dovodit, že investorovi s nervy ze železa lépe poslouží bitcoin. Jak je to ale s atributem uchování hodnoty peněz (kvůli kterému se konzervativní stoupenci finančních věd zdráhají zařadit kryptoměny mezi peníze), tedy způsobilostí kryptoměn bojovat s inflací? Řeč dnes nebude o inflaci fiat měn, jejímž řešením jsou právě investice (a to nejen do kryptoměn), ale o inflaci kryptoměn samotných.

Na straně bitcoinu stojí především pevně daná konečná emise (akademici odpustí), tedy 21 milionů BTC, ani o jeden víc. V polovině letošního roku jich přitom bylo vytěženo již téměř 19 milionů. Zároveň je bitcoin považován za „již vymyšlený“, jeho protokol tedy nevyžaduje časté úpravy.

Naproti tomu ethereum se stále vyvíjí. Organickou povahu tohoto vývoje lze spatřovat v posledním velkém upgradu protokolu etherea EIP-1559 (připomeňte si zde).  Ethereum při každé transakci samo „spálí“ část transakčního poplatku. Mějme na paměti, že transakční poplatky se průměrnou denní hodnotou rovnají padesáti procentům denně vytěženého etherea. Ve výsledku tak od zavedení tohoto protiinflačního mechanismu byl etherea incinerován celý 1 milion.

Výzkumný tým z australské University of Technology Sydney a několika dalších akademických institucí přišel se závěrem, že dlouhodobě lepším uchovatelem hodnot je pro svůj organický mechanismus, jakož i pro výsledek srovnání rychlosti těžby nových tokenů (zatímco ethereum se nyní těží o cca 1 % rychleji než před půl rokem, u bitcoinu je toto tempo dvojnásobné), ethereum. Jaká strategie je sympatičtější Vám?