Skip to main content

Author: rostanetek

Salvador připravuje emisi bitcoinových dluhopisů

V listopadu loňského roku salvadorská vláda oznámila úmysl vydat státní dluhopisy celkem za 1 miliardu USD. To by samo o sobě nebylo nic až tak neobvyklého, jak už ale někteří tuší, výnos z dluhopisů ve výši 6,5 % nebude vyplácen v USD nebo jiné fiat měně, nýbrž v bitcoinech. Salvadorská ministryně financí nyní oznámila přípravu právního rámce pro dosud nikdy nepoužitý typ státního dluhopisu.

Prostředky, alokované prodejem dluhopisů, mají posloužit k financování projektu Bitcoin City – digitálního a technologického centra Salvadoru, stavěného takříkajíc na zelené louce. Celé město má být napájeno geotermální energií z vulkanické aktivity v oblasti, která již nyní pohání těžební aparaturu, kterou salvadorská vláda využívá k těžbě bitcoinu v oblasti. Zmíněné dluhopisy jsou tudíž již nyní přezdívány Volcano Bonds.

El Salvador také hodlá z výnosu z dluhopisů pokrýt část svého závazku z dříve vydaných státních dluhopisů. Konkrétně jde o dluhopisy typu Eurobonds (pozn.: dluhopisy denominované v jiné než oficiální státní měně) – za ně vznikne v roce 2023 povinnost státu vyplatit věřitelům přes 800 milionů USD. Otázkou zůstává, kolik Salvadoru z emise Volcano Bonds vlastně zbyde – tamější vláda však očekává, že díky zájmu o bitcoinové dluhopisy spíš více než méně.

 

Daňové novinky v ČR v roce 2022 – část 2.

V dnešním článku navážeme na článek předchozí a představíme si jakých změn se pro nový rok dočkala paušalní daň.

Na úvod je vhodné upozornit, že paušální daň nelze zaměňovat s tzv. výdaji paušálem. Zatím co paušalní daň se platí každý měsíc fixní částkou, která je stanovena vždy na kalendářní rok dopředu, výdaje paušálem může uplatnit podnikatel až na konci zdaňovacího období ve svém daňovém přiznání jako procentuální část jeho příjmů a snížit si tak základ daně. Režimy v jednom kalendářním roce nelze kombinovat.

Paušalní daň podnikatelům může přinést několik výhod. Především minimum „papírování“, podnikatel nemusí vést žádnou evidenci svých příjmů a výdajů, není povinen podávat daňové přiznání a nemusí předkládat přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. S paušální daní má také jistotu, že nebude doplácet ani daň, ani pojistné.

Jednu z věcí, které si však podnikatel hlídat musí, je výše svých ročních příjmů. Nárok na režim paušální daně mají pouze podnikatelé s příjmem do jednoho milionu korun.  Mezi další nevýhody paušální daně patří nemožnost využít daňové odpočty a slevy na dani / daňová zvýhodnění.

Doporučujeme proto, aby si každý podnikatel pečlivě spočítal předpokládané příjmy / výdaje pro nadcházející rok a pořádně si promyslel, jaký režim pro něj bude nejvýhodnější. Daňová povinnost se v závislosti na zvoleném režimu může lišit v řádech deseti tisíců a více.

Pro rok 2022 je stanovena nová výše paušální daně v částce 5 994 korun měsíčně. Z toho 100 korun tvoří samotná daň z příjmů, zbytek pak minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent (tedy 3 267 korun měsíčně) a minimální záloha na zdravotní pojištění (2 627 korun). Podnikatel tedy zaplatí 5 994 a může se dále věnovat svému podnikání bez jakékoli další administrativní zátěžě.

 

Daňové novinky v ČR v roce 2022 – část 1.

Mezi zásadní změny v českém daňovém právu, které jsou učinné od nového roku patří zvýšení daňové slevy na poplatníka, faktické zrušení maximálního limitu pro výplatu měsíčního daňového bonusu nebo nová výše paušální daně pro živnostníky.

Další novinkou bude plné projevení se zrušení superhrubé mzdy, změna výše minimální zálohy na zdravotní pojištění a maximální výši roční slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, tzv. školkovné.

V dnešním článku přiblížíme změny týkající se slevy na dani a daňového zvýhodnění, zatím co v článku příštím popíšeme institut paušalní daně a jaké změny pro něj od nového roku platí.

Jak u slevy na dani, tak u daňového zvýhodnění se částky, které si může poplatník daně uplatnit, navyšovaly. Nová částka platí u základní slevy na dani na poplatníka, kdy se pro tento rok zvyšuje uplatnitelná sleva z 27.840 korun na 30.840 korun. Ostatní slevy na dani zůstávají stejné.

Roční částka daňového zvýhodnění na druhé dítě poté stoupla o 2.916 korun na 22.320 korun a na každé další dítě o 3.636 korun na 27.840 korun ročně. Sleva na první dítě zůstala na 15.204 korun. (Zatím co slevy na dani mohou daňovému poplatníkovi daň pouze snížit a nemohou jít do „mínusu“, daňové zvýhodnění ano. Pokud daňovému poplatníkovi převýší daňové zvýhodnění jeho daňovou povinnost, vzniká mu nárok na tzv. daňový bonus, který mu bude státem vyplacen.)

Od roku 2022 již výše vypláceného daňového bonusu není nikterak zastropována a poplatník může uplatnit celou částku svého daňového zvýhodnění.

 

Pražská burza na spanilé jízdě Evropou

Již od konce ledna 2021 Vás průběžně informujeme o postupném zvyšování základní úrokové sazby ČNB, které vyvrcholilo skokovým zvýšením na začátku listopadu loňského roku (připomeňte si zde). Cíl je zřejmý – cenová stabilita a přibrzdění značně zdivočelé inflace. Mimo jiné se ale také zvedá úroková sazba, s níž komerční banky nabízejí hypotéky, tím pádem si vlastní bydlení opět může dovolit méně lidí. Projevil se již pozitivní dopad poměrně striktních opatření ČNB?

Odpověď je možné hledat na Burze cenných papírů v Praze. Právě ta totiž svým letošním výkonem strčila do kapsy nejen ostatní evropské burzy, ale i celý ekonomicky vyspělý svět. Index pražské burzy PX, v přepočtu do EUR, tedy měny, ve které jsou denominovány ostatní srovnávané indexy, vykazoval ke konci roku růst přes 52 %. Přitom celých 7 % z tohoto růstu si index PX připsal díky posílení koruny vůči euru, jehož docílila ČNB svou měnovou politikou (v přepočtu na korunu by růst dosáhl „jen“ 45 %). Nárůst základní úrokové sazby zase svědčí bankám, jejichž akcie tvoří spolu s akciemi ČEZ nadpoloviční většinu indexu PX.

 

Míra inflace v Turecku překonává všechny rekordy

Zatím co turecká lira stále oslabuje, míra inflace šplhá výš a výš, ke konci listopadu to bylo již 21,3 procenta a předpokládá se, že ke konci roku by inflace mohla vzrůst až k 25 procentům. Hodnota turecké měny už letos spadla o více než 40 procent a neustále se propadá na nová historická minima. Rychlost jakou měna padá, způsobuje, že obchodníci a další podnikatelé musí měnit cenovky svých produktů téměř každý den.

Ekonomové už několik měsíců varují, že situace je kritická a Turecku hrozí hyperinflace. Dle analytiků je za situaci zodpovědná hlavně tamní centrální banka, která i přes stále rostoucí inflaci snižuje úrokové sazby, tedy proinflační nástroje, a situaci v zemi naopak zhoršuje. Od září už úrokové sazby klesly o čtyři procentní body a nelze vyloučit, že je instituce stlačí ještě níž.

Na vině však nejsou guvernér nebo bankéři centrální banky, ale pravděpodobně prezident Erdogan, o kterém se ví, že na kroky centrální banky má nepřímý vliv. Jen od roku 2019 jmenoval už čtyři guvernéry a odvolal většinu bankéřů, kteří nesouhlasili s jeho ekonomickými názory.

Prezident zastává vlastní ekonomickou teorii, která tvrdí, že vysoké sazby způsobují vysokou inflaci. A i přes to, že je jeho teorie v rozporu s tvrzením většiny ekonomický expertů na světě, prezident Erdogan věří, že se všichni mýlí a on bude ten, kdo se bude smát naposled. Pokus by to byl jistě zajímavý, ale ne v případě, pokud je v sázce ekonomická situace 84 milionů Turků.

 

Posledních 10 % – desetkrát déle

V článku o vztahu kryptoměn a inflace ze začátku prosince jsme se okrajově zmínili i o charakteristické vlastnosti bitcoinového ekosystému – fixnímu množství kryptoměny, které může být vytěženo (připomeňte si zde). Pojďme se nyní na tento prvek podívat podrobněji. Satoshi Nakamoto, anonymní skupina programátorů, která bitcoin vytvořila, vložila do zdrojového kódu kryptoměny i informaci o jedenadvacetimilionovém stropu. Právě omezené množství činí bitcoin nejen pro investory, kteří nevyužívají dalších výhod, jako například relativní anonymity, tak zajímavým. Ke dnešnímu dni bylo již bitcoinu vytěženo přes 18,899 milionů, tedy jej zbývá něžně pod 10 %. Zatímco prvních 90 % bitcoinu bylo vytěženo za přibližně 12 let, těžba posledních 10 % potrvá o něco déle. Proč? Velmi zjednodušeně řečeno, vytěžení každého bitcoinu je pro těžaře složitější než vytěžení toho předchozího. Zatímco v době začátků bitcoinu řada nadšenců těžila bitcoiny svými stolními počítači, dnes k řešení komplexních problémů, které jsou nazývány těžbou, slouží specializovaná zařízení s gigantickým výkonem, jakési počítačové farmy, chcete-li. Nadto se odměna za řešení, tedy množství vytěženého bitcoinu za vyřešený blok, každé 4 roky snižuje na polovinu (tzv. bitcoin halving). Dle výpočtů serveru Cointelegraph by tak těžba posledních 10 % při současném hashrate (pozn.: těžební kapacita) měla trvat téměř 120 let.

 

Největší švýcarská banka UBS se podílela na daňových únicích

Francouzský odvolací soud v pondělí 14. prosince potvrdil rozhodnutí soudu I. instance a shledal největší švýcarskou banku UBS vinnou ve věci daňových úniků. UBS byla odsouzena za systematické pomáhání francouzským klientům vyhýbat se daním v letech 2004 až 2012. Měla tak činit tím, že je lákala, aby schovali své peníze ve Švýcarsku, čímž obcházeli francouzské daňové úřady.

V roce 2019 byla UBS na základě rozsudku prvoinstančního soudu udělena pokuta ve výši 3,7 miliardy eur. Banka se proti verdiktu z roku 2019 odvolala a tvrdila, že byl politicky motivovaný. Odvolací řízení se konalo v březnu 2021, k vyhlášení potvrzujícího verdiktu však kvůli nemoci soudce došlo až o několik měsíců později.

Verdikt odvolacího soudu o vině je porážkou banky, která v odvolání žádala úplné zproštění viny. I přes to však, se odvolání bance UBS vyplatilo, odvolací soud totiž snížil pokutu o téměř polovinu a namísto 3,7 miliardy vyčíslil pokutu na „pouhých“ 1,8 miliardy eur.

Nová výše pokuty je kritizována francouzskými státními zástupci, kteří požadovali v reakci na odvolání alespoň miliardy tři. Prokurátoři uvedli, že nová výše pokuty není úměrná tomu, kolik bylo během osmiletého období končícího v roce 2012 skrze banku UBS zkráceno daní. Nyní se zdá, že není spokojena ani jedna ze stran a právníci banky UBS se již nechali slyšet, že zvažují odvolání další.

 

ČNB hodlá přibrzdit inflaci základní úrokovou sazbou nad 3 %

Na začátku listopadu jsme Vás informovali o mimořádném skokovém zvýšení základní úrokové sazby ČNB a jeho dopadu n hypotéky (připomeňte si zde.) Nyní dosahuje základní úroková sazba 2,76 %. K prognóze vývoje základní úrokové sazby se v pátek vyjádřil guvernér ČNB, Jiří Rusnok.

Uvedl, že se očekává její další růst, neboť zatím nedosáhla ani tzv. neutrální sazby (součet inflace a tzv. přirozené úrokové sazby, tedy stav, kdy není inflace centrální bankou ani zrychlována, ani zpomalována), tedy 3 %. Ani hranice tří procent tedy nebude konečná. Cenové stabilitě, která je stěžejním cílem ČNB, neprospívá ani situace na trhu práce, kde se nízká nabídka pracovních míst za současného růstu mezd projevuje nižší produktivitou, než je nezbytné k tomu, aby nebylo nutné více zvyšovat základní úrokovou sazbu. Cenovou hladinu ale neovlivňují jen vnitrostátní faktory v podobě trhu práce. Velkou proměnnou je také růst nejen spotřebitelských cen v čele s v posledních měsících hojně diskutovaným růste cen energií.

 

Cena emisních povolenek letí vzhůru

Před několika týdny jsme predikovali, že cena emisních povolenek bude dále stoupat, připomeňte si zde. Málo kdo však čekal, že růst cen povolenek bude tak razantní. Již tuto sobotu emisní povolenky pokořily hranici 100 EUR za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší a od začátku listopadu se tak cena povolenek zvýšila o více než 50 procent.

Důvodem pro růst cen emisních povolenek patří především zdražování plynu, kvůli kterému je pro elektrárenské společnosti ekonomičtější využívat uhlí. Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. K růstu cen povolenek ovšem přispívají i další faktory jako vyhlídky na chladnější počasí a napjatá geopolitická situace mezi Ruskem, Ukrajinou a západními zeměmi.

Emisní povolenky jsou nástrojem Evropské unie a jejího systému pro obchodování s emisemi (ETS) pro snížení emisí skleníkových plynů. Pokud podnik vypustí do ovzduší více skleníkových plynů (zpravidla CO2) než je mu dle systému povoleno, musí si pro nadlimitní „emise“ zakoupit emisní povolenky. Emisní povolenky jsou volně obchodovatelné a podléhají tržních pravidlům nabídky a poptávky. Pokud tak poptávka po povolenkách roste, poroste i jejich cena.

 

Kobra? Dobrá! Mangusty útočí na americký Kongres.

Mangusta, nebo také promyka (zoologové odpustí). Drobná šelma, která snídá kobry a jiné jedovaté hady, má-li k tomu příležitost a je tak oblíbeným mazlíčkem nejen indických dětí. Příměr, který použil americký reprezentant za Kalifornii při středečním zasedání Komise pro finanční služby, když označil za největší hrozbu kryptoměn kryptoměny samotné. Dle něj by dogecoin mohl být nahrazen hamstercoinem, ten cobracoinem, ten mongoose (pozn.: mangusta) coinem a tak dále. Další den se zmiňovaný politik probudil, aby seznal, že přes noc nejen že opravdu vznikla kryptoměna Mongoose Coin, ale že její tržní kapitalizace již přesahuje 18 milionů USD. S nižší tržní kapitalizací se pak vyskytly další kryptoměny, Son of Mongoose a Baby Mongoose. Dávej pozor, co si přeješ?

Dala genezí těchto tří kryptoměnných šelem komunita kolem kryptoměn citovanému politikovi za pravdu? Těžko říci – přinejmenším objem transakcí hamstercoinu (ten vznikl nezávisle na reprezentantově vtipu) se za noc šestinásobně zvýšil. My si myslíme, že ne, alespoň co se týče altcoinů, které nevznikly jako memecoiny. Ano, memecoiny umí krátkodobě udělat ve světě kryptoměn nepořádek. Ty, které s sebou kromě memetického potenciálu nepřinášejí nic dalšího, ale většinou dlouho nevydrží (srovnání dvou modelových příkladů si připomeňte zde.