Autor: rostanetek

Čínská ekonomika zaznamenala v uplynulém roce růst 8,1 %

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

V uplynulém roce čínská ekonomika zaznamenala růst 8,1 %. To je sice méně, než očekávali čínští analytici (8,4 %), stále ale jde o příjemná čísla. Statisticky si dobře vedla průmyslová výroba, značně poháněná investicemi do výrobních zařízení, které se oproti loňsku zvýšily o 13,5 %. Nejhůře si naopak vedl automobilový průmysl. Nezaměstnanost zůstala na přibližně stejné úrovni, s největším zastoupením mladých dospělých.

Maloobchodní prodej sice rostl, nicméně pomaleji, než se očekávalo – dohnal sice s růstem 12,5 % propad z roku 2020 a dostal se na hranici z roku 2019, stále se ale nepřiblížil k odhadu agentury Reuters, která v jen v prosinci očekávala růst 3,7 %. Svůj podíl na tom má zřejmě i čínská „zero-Covid policy“, která před dlouhodobými opatřeními upřednostňuje krátkodobé, ale o to intenzivnější lockdowny, v souvislosti s potíráním nové mutace viru Covid-19, omicron – lidé tedy otálejí s nákupem krátkodobě postradatelného zboží (nábytek, nové elektrospotřebiče atd.).

Odvisle od růstu HDP se v loňském roce zachoval graf růstu počtu obyvatel. Ten dosáhl pouze 0,034 %, tedy o více než dvě třetiny méně než v předchozích letech. Přitom naposledy se růst populace dostal pod 0,1 % v roce 1952.

 

Pakistánská vláda plánuje zákaz kryptoměn

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

O tom, že se ke kryptoměnám staví skepticky asijské velmoci jako je Čína nebo Indie, jsme vás již informovali na našem webu v průběhu minulého roku (připomeňte si například zde). Zdá se však, že se kryptoměnov‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎ý‎‎‎‎‎‎‎‎ skepticismus v Asii šíří rychlostí světla a kryptoměny plánuje zakázat další stát, Pákistán.

Pákistánská centrální banka tento t‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎ýden doporučila zakázat kryptoměny s odůvodněním, že používání kryptoměn vede k odlivu kapitálu ze země. Dle centrání banky jsou všechny kryptoměny vydány mimo Pákistán a tím, že si pákistánští obyvatelé tokeny koupí, pošlou kapitál do zahraničí. Mluvčí banky prohlásil následující: „Pákistánská centrální banka má obavy z obchodování s kryptoměnami jednotlivci i právnick‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎ými osobami, protože to vede k odlivu deviz ze země.“

Krátce po vyjádření banky se ke kritice kryptoměn přidali i zástupci ministerstva financí a Komise pro cenné papíry a burzy Pákistánu (SECP). Bude otázkou následujících t‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎ýdnů, jaké v‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎‎ýsledné stanovisko se rozhodne pákistanská vláda ke kryptoměnám zastávat.

 

Tether zablokoval uživatelské adresy, na kterých se nachází 160 milionů USDT

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Tether, emitent největšího světového stablecoinu USDT, ve čtvrtek zmrazil tři adresy na blockchainu Ethereum, na kterých jsou držena aktiva v hodnotě 160 milionů dolarů. Jde tak o jeden z prvních větších zásahů do jinak pro zatím stále decentralizovaného kryptoměnového světa.

Tether používá pro provozování své kryptoměnové sítě blockchain Ethera, na kterém vytvořil takzvaný ERC-20 token – stablecoin USDT. Jedná se tedy o kryptoměny se svým vlastním zdrojovým kódem, které však nemají svůj vlastní blockchain a namísto toho využívají blockchain kryptoměny Ethereum.

Dle vyjádření společnosti, Tether zařadil adresy na černou listinu na žádost orgánů činných v trestním řízení, s kterými údajně v dohledu nad podezřelými účty pravidelně spolupracuje. Nebylo to však poprvé, kdy byly adresy s USDT zablokovány, Tether kontroluje podezřelou aktivitu na svých účtech od listopadu 2017 a k dnešnímu dni zmrazil již přes 563 adres.

Tether je od svého počátku terčem kritiky na několika frontách, především je však kritizována jeho centralizace a náchylnost k nátlaku z vnější.

 

EU připravuje dodatek ke směrnici o DPH

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Rada pro hospodářské a finanční věci EU (ECOFIN), sestávající z ministrů financí (a ministrů srovnatelných resortů, pokud je v jednotlivých členských státech hospodářsky zaměřený resort označován jinak) jednotlivých členských států EU, se dohodla na aktualizaci unijních předpisů upravujících společný unijní rámec pro DPH. Nyní projedná Evropský parlament finální textovou podobu předpisu – konec této fáze procesu se odhaduje na přelomu března a dubna letošního roku. O jaké změny přesně půjde?

Nejzásadnější změny zaznamená příloha 3 ke Směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Označená část Směrnice obsahuje seznam zboží a služeb, při jejichž prodeji a poskytování jsou členské státy oprávněny uplatnit sníženou sazbu DPH. Zejména se bude jednat o vybavení, sloužící k prevenci onemocnění virem Covid-19; zároveň se rozšíří seznam zdravotních pomůcek, a něž bude možné uplatnit sníženou sazbu DPH. Dále bude možné uplatnit sníženou sazbu DPH na dříve nezahrnuté digitální služby – půjde mj. o poskytování internetového připojení a služeb streamovacích platforem. Dále bude nově možné uplatnit sníženou sazbu DPH na širší paletu energetických zařízení, umožňujících snížit podíl na klimatických změnách nejen na území EU.

Kromě demonstrovaného seznamu změn také budou moci členské státy po účinnosti nového předpisu uplatnit nulovou DPH až na sedm kategorií zboží ze sekce, která je předpisem určena k uspokojování základních životních potřeb. Zároveň dojde ke zrušení možnosti uplatnit sníženou sazbu DPH na některé kategorie zboží a služeb, u nichž potřeba tohoto daňového zvýhodnění již není v souladu s cíli EU.

Aktualizace předpisu je součástí dlouhodobé unijní snahy, vedoucí k tzv. definitivnímu režimu DPH. Po jeho zavedení by měla být DPH určována až u spotřebitele, nikoliv u dodavatele – tím pádem by mělo k eliminaci přesunu dodavatelů – plátců DPH, do různých států za účelem získání daňových výhod.

 

O krok blíž k okamžitým zahraničním platbám

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Využíváte ve Vašem internetovém bankovnictví možnosti okamžitých plateb? Někdo více, někdo méně, občas se ale leckomu ukáže platba, dorazivší na protiúčet během několika okamžiků, přinejmenším jako užitečná. V tuto chvíli již službu okamžitých plateb poskytuje drtivá většina obchodních bank, působících v ČR. Co když ale potřebujete namísto platby na český účet v korunách okamžitě odeslat zahraniční SEPA platbu?

SEPA platby, tedy platby v eurech, odesílané mezi účty, vedenými u bank v zemích členských států EU (a v několika státech navíc), byly donedávna zpracovávány v režimu D+1, tedy připsání platby na účet příjemce nejpozději další pracovní den po odeslání platby. Uvedená doba přitom může být ještě kratší při použití expresní SEPA platby, se kterou je nicméně spojen výrazně vyšší transakční poplatek (pozn.: u standardní SEPA platby je tento poplatek buď zanedbatelný, nebo žádný).

Nyní však český (pozn.: rakouská Oberbank již zmiňovanou službu nabízí) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, Fairplay Pay, nabízí svým klientům možnost okamžitého provedení platby i u SEPA plateb. Ačkoli se jedná o spíše menší subjekt na trhu poskytovatelů platebních služeb, služba okamžitých plateb v podstatě všude po Evropě je potenciálně velmi lukrativní pro řadu obchodních společností – přípravu zavedení okamžitých SEPA plateb již tedy avizovaly větší, tentokrát bankovní instituce – Fio Banka a ČSOB. Bude šíření okamžitých SEPA plateb v rámci portfolií služeb bank podobně masové, jako šíření tuzemských okamžitých plateb?

 

Facebook čelí žalobě u antimonopolního úřadu

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Společnost Facebook, nedávno přejmenována na Meta Platforms, je největší internetovou sociální sítí na světě. Své výsadní postavení si Meta Platforms zajistila jednak oblíbeností její hlavní sociální platformy Facebook, ale také akvizicemi konkurentních platforem Instagram a WhatsApp.

Právě koupě dvou zmiňovaných aplikací se nelíbí americké Federální obchodní komisi (FTC – Federal Trade Commision, paralela k českému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže). FTC obvinila Meta Platforms z nezákonného ovlivňování trhu ve formě vytváření monopolního postavení, čímž znemožňuje vstup na trh konkurenci. Dle mluvčích FTC je chování Meta Platform v rozporu s americkými antitrustovými zákony, a proto podala na Meta platforms antimonopolní žalobu.

Soud se antimonopolní žalobou proti Meta platforms bude zabývat již po druhé, potom co loni v červnu první žalobu zamítl. FTC však doplnila důkazy a nyní se zdá, že soud se případem zabírat bude a soudní řízení proběhne. Nová žaloba mimo jiné usiluje o soudní opatření, které by mohlo zahrnovat požadavek, aby firma aplikace Instagram a WhatsApp zase prodala.

 

Koruna stále výrazně posiluje

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Česká koruna stále výrazně posiluje, zatímco na Štědrý den se poprvé od začátku epidemie koronaviru dostala pod 25 Kč / EUR, tento týden se obchodovala již za 24,37 Kč / EUR. Dostala se tak na své desetileté maximum a přiblížila se k hodnotám z období let 2011 a 2012, kdy byla obchodována za 24,20-24-30 Kč / EUR. Silnější od doby vzniku eura už (koruna) byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro.

Dle analytiků posiluje zejména díky opakovanému zvyšování úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila Česká národní banka (ČNB) v rámci boje se sílící inflací. (Připomeňte si zde). V závěru roku pak došlo k dalšímu zvýšení a nyní základní úroková sazba činí již 3,75. Razantní posilovaní koruny proti euru je také způsobeno rozdílným přístupem Evropské centrální banky, která na rozdíl od ČNB, úrokové sazby zvyšovat odmítá a stále je drží na nule.

Dle předpokladů ČNB bude koruna v následujícím kvartále dále posilovat a ke konci prvního čtvrtletí letošního roku by se měla ustálit na úrovni 24,30 koruny za euro. Vzhledem k tomu, že se rada České národní banky nechala slyšet, že základní úroková sazba tento rok ještě poroste, je další posilování koruny více než pravděpodobné.

 

Kosovo šetří energii a autoritativně pozastavuje těžbu kryptoměn

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

V minulém roce se kryptorestriktivní politika Číny postarala o exodus minerů do jiných států. Novou kryptovelmocí se navzdory podzimnímu zákonu o infrastruktuře (připomeňte si zde) stala USA. S dalekým odstupem za USA se pak nyní o světový hashrate starají státy Blízkého a Středního východu (dalším v pořadí za USA je Kazachstán s 18 % světového hashrate). Velké množství těžebních operací je spojeno s energetickou náročností. Zatímco USA ve vztahu ke spotřebě energie při těžbě kryptoměn řeší především otázku ekologie, menší státy se musí reálně zabývat otázkou její dostupnosti v požadovaném množství (vzhledem k nelicencovaným těžařům totiž ne vždy zafungují zákonná těžební omezení, jak se přesvědčila např. íránská vláda, která nakonec vyřešila energetickou krizi pozastavením energetického exportu).

Tento problém nyní eskaloval v Kosovu, které v rámci energetické krize posledních měsíců dováží přibližně 40 % elektrické energie, kterou spotřebuje. Kosovská policie o víkendu zabavila přes 300 těžebních zařízení – kosovský ministr pro příslušný resort si od pozastavení činnosti těžebních zařízení slibuje snížení spotřeby elektrické energie o množství v hodnotě několika desítek tisíc eur měsíčně. Uvážíme-li, že 300 těžebních zařízení spotřebuje násobně méně energie, lze se domnívat, že takováto operace neproběhla naposledy.

 

Algoritmy technologických gigantů pod drobnohledem Číny.

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

V posledním roce Vás pravidelně informujeme o tažení čínské vlády proti decentralizovaným kryptoměnám a jejich těžbě na svém území. Nejnovější krok čínské vlády se sice netýká kryptoměn, v odvětví informačních technologií však zůstaneme – tentokrát si Čína opět došlápne na technologické giganty (tento dlouhodobý projekt čínské vlády si připomeňte zde).

Prvního března vejde v účinnost zákon, který umožní čínské vládě regulovat algoritmy, které nejen technologičtí giganti Tencent a Alibaba využívají k co nejpřesnějšímu zacílení svých produktů a služeb na konkrétní klienty. Co předpis změní? Provozovatelé zpravodajských portálů budou muset k poskytování zpráv získat licenci, která bude podmíněna striktním vyloučením šíření fake news. Uživatelům bude umožněno jednorázovým zakliknutím příslušné kolonky deaktivovat algoritmus, popřípadě ručně upravit seznam klíčových slov, která o nich konkrétní společnost shromáždila a na základě nějž personalizuje obsah, který spotřebitelům zobrazuje. Společnosti také budou muset poskytnout tzv. bezpečné vyhledávání (volitelné pro děti a starší osoby), razantně omezující riziko internetových podvodů (scam, phishing aj.). Čínský zákonodárce si též od regulace slibuje další omezení nekalosoutěžního jednání technologických gigantů. Potud zní nová právní regulace jako prospěšná, že?

Prakticky však přesouvá kontrolu nad algoritmy, tedy bedlivě střeženým obchodním tajemstvím a mnohdy základním kamenem obchodního modelu technologických gigantů, do rukou státu, neboť k dosažení příslušných licencí budou muset společnosti zpřístupnit kód svých algoritmů státním orgánům. Zůstává tedy otázkou, nakolik bude nová regulace efektivní v dosahování cílů a jak moc nepříznivě reálně ovlivní obchodní činnost společností, proti nimž je především cílena.

 

Konec státních dluhopisů pro občany

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Jelikož stále nebyl schválen státní rozpočet pro rok 2022, je vláda nucena hospodařit s tzv. rozpočtovým provizoriem. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Dle nového ministra financí Stanislava Stanjury by se rozpočtové provizorium nemělo protáhnout déle než do konce března.

V rámci úprav návrhu na státní rozpočet pro rok 2022 zveřejnilo ministerstvo financí ve čtvrtek 6. ledna Strategii financování státního dluhu. V kterém mimo jiné, informovalo o pozastavení vydávání státních dluhopisů pro občany, tzv. Dluhopisů Republiky. Ministr financí uvedl, že v boji se státním dluhem zvolí Ministerstvo financí jiné nástroje a emisi státních dluhopisů pozastavuje.

S emisí Dluhopisů Republiky přišlo Ministerstvo financí v roce 2018, od té doby proběhlo 13 upisovacích období, v rámci kterých lidé nakoupili dluhopisy za zhruba 79,6 miliardy korun. Dluhopisy Republiky se od předcházejících emisí státních dluhopisů měly lišit především svou pravidelností a jistotou dalších emisí i do budoucna. Z kroků nové vlády se však zdá, že s pravidelností a jistotou další emise je prozatím konec.

 

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme