Author: rostanetek

Využíváte ve Vašem internetovém bankovnictví možnosti okamžitých plateb? Někdo více, někdo méně, občas se ale leckomu ukáže platba, dorazivší na protiúčet během několika okamžiků, přinejmenším jako užitečná. V tuto chvíli již službu okamžitých plateb poskytuje drtivá většina obchodních bank, působících v ČR. Co když ale potřebujete namísto platby na český účet v korunách okamžitě odeslat zahraniční SEPA platbu?

SEPA platby, tedy platby v eurech, odesílané mezi účty, vedenými u bank v zemích členských států EU (a v několika státech navíc), byly donedávna zpracovávány v režimu D+1, tedy připsání platby na účet příjemce nejpozději další pracovní den po odeslání platby. Uvedená doba přitom může být ještě kratší při použití expresní SEPA platby, se kterou je nicméně spojen výrazně vyšší transakční poplatek (pozn.: u standardní SEPA platby je tento poplatek buď zanedbatelný, nebo žádný).

Nyní však český (pozn.: rakouská Oberbank již zmiňovanou službu nabízí) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, Fairplay Pay, nabízí svým klientům možnost okamžitého provedení platby i u SEPA plateb. Ačkoli se jedná o spíše menší subjekt na trhu poskytovatelů platebních služeb, služba okamžitých plateb v podstatě všude po Evropě je potenciálně velmi lukrativní pro řadu obchodních společností – přípravu zavedení okamžitých SEPA plateb již tedy avizovaly větší, tentokrát bankovní instituce – Fio Banka a ČSOB. Bude šíření okamžitých SEPA plateb v rámci portfolií služeb bank podobně masové, jako šíření tuzemských okamžitých plateb?

Česká koruna stále výrazně posiluje, zatímco na Štědrý den se poprvé od začátku epidemie koronaviru dostala pod 25 Kč / EUR, tento týden se obchodovala již za 24,37 Kč / EUR. Dostala se tak na své desetileté maximum a přiblížila se k hodnotám z období let 2011 a 2012, kdy byla obchodována za 24,20-24-30 Kč / EUR. Silnější od doby vzniku eura už (koruna) byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro.

Dle analytiků posiluje zejména díky opakovanému zvyšování úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila Česká národní banka (ČNB) v rámci boje se sílící inflací. (Připomeňte si zde). V závěru roku pak došlo k dalšímu zvýšení a nyní základní úroková sazba činí již 3,75. Razantní posilovaní koruny proti euru je také způsobeno rozdílným přístupem Evropské centrální banky, která na rozdíl od ČNB, úrokové sazby zvyšovat odmítá a stále je drží na nule.

Dle předpokladů ČNB bude koruna v následujícím kvartále dále posilovat a ke konci prvního čtvrtletí letošního roku by se měla ustálit na úrovni 24,30 koruny za euro. Vzhledem k tomu, že se rada České národní banky nechala slyšet, že základní úroková sazba tento rok ještě poroste, je další posilování koruny více než pravděpodobné.

Jelikož stále nebyl schválen státní rozpočet pro rok 2022, je vláda nucena hospodařit s tzv. rozpočtovým provizoriem. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Dle nového ministra financí Stanislava Stanjury by se rozpočtové provizorium nemělo protáhnout déle než do konce března.

V rámci úprav návrhu na státní rozpočet pro rok 2022 zveřejnilo ministerstvo financí ve čtvrtek 6. ledna Strategii financování státního dluhu. V kterém mimo jiné, informovalo o pozastavení vydávání státních dluhopisů pro občany, tzv. Dluhopisů Republiky. Ministr financí uvedl, že v boji se státním dluhem zvolí Ministerstvo financí jiné nástroje a emisi státních dluhopisů pozastavuje.

S emisí Dluhopisů Republiky přišlo Ministerstvo financí v roce 2018, od té doby proběhlo 13 upisovacích období, v rámci kterých lidé nakoupili dluhopisy za zhruba 79,6 miliardy korun. Dluhopisy Republiky se od předcházejících emisí státních dluhopisů měly lišit především svou pravidelností a jistotou dalších emisí i do budoucna. Z kroků nové vlády se však zdá, že s pravidelností a jistotou další emise je prozatím konec.

Již od konce ledna 2021 Vás průběžně informujeme o postupném zvyšování základní úrokové sazby ČNB, které vyvrcholilo skokovým zvýšením na začátku listopadu loňského roku (připomeňte si zde). Cíl je zřejmý – cenová stabilita a přibrzdění značně zdivočelé inflace. Mimo jiné se ale také zvedá úroková sazba, s níž komerční banky nabízejí hypotéky, tím pádem si vlastní bydlení opět může dovolit méně lidí. Projevil se již pozitivní dopad poměrně striktních opatření ČNB?

Odpověď je možné hledat na Burze cenných papírů v Praze. Právě ta totiž svým letošním výkonem strčila do kapsy nejen ostatní evropské burzy, ale i celý ekonomicky vyspělý svět. Index pražské burzy PX, v přepočtu do EUR, tedy měny, ve které jsou denominovány ostatní srovnávané indexy, vykazoval ke konci roku růst přes 52 %. Přitom celých 7 % z tohoto růstu si index PX připsal díky posílení koruny vůči euru, jehož docílila ČNB svou měnovou politikou (v přepočtu na korunu by růst dosáhl „jen“ 45 %). Nárůst základní úrokové sazby zase svědčí bankám, jejichž akcie tvoří spolu s akciemi ČEZ nadpoloviční většinu indexu PX.