Skip to main content

Autor: Nikolas Kozelský

Šéf Zentivy: Návrat výroby léků do Evropy je možný, ale musí být jistota

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Vyrábět více léků v Evropě je možné, farmaceutické firmy ale potřebují mít jistotu stabilního legislativního rámce, který by jim umožnil plánovat třeba i na 20 let dopředu. V rozhovoru s ČTK to řekl Boris Sananes, generální ředitel Zentivy pro Českou republiku. Domácí evropské léky by podle něj měly mít výhodu lepší ceny a úhrady nebo výhodu v tendrech, aby přesun výroby firmám dával ekonomický smysl.

Zentiva vyrábí v Praze více než sedm miliard tablet léků ročně, včetně dalších závodů v Rumunsku a Indii je to ročně 610 milionů balení více než 2000 druhů léčiv. Velkou část tvoří generické léky, tedy léčiva, kterým skončila po vstupu na trh patentová ochrana. „Evropské vlády hledají způsoby, jak tlačit ceny léků dolů. To je trend, který trval třicet nebo čtyřicet let,“ řekl Sananes. Výrobci proto podle něj hledali cesty, jak výrobu zlevnit — většina výroby účinných látek se přesunula do Asie, hlavně do Číny a Indie. Z Číny podle Sananese nyní pochází 90 procent účinných látek pro generická léčiva.

Návrat výroby do Evropy je podle ředitele Zentivy možný, i když dražší kvůli vyšším mzdovým a environmentálním nákladům. Přesun ale vyžaduje stabilní rámec, který firmám umožní plánovat investice na pět, deset i 20 let dopředu. „Podle mě bychom měli vymyslet systém, že výrobce, který opravdu vyrábí v Evropě, bude mít šanci prodávat svůj lék o něco dráž. Neříkám dvojnásobně, ale třeba o deset nebo 12 procent,“ dodal Sananes. Podle něj by to stačilo, aby se firmy zamyslely nad přesunem výroby do Evropy.

Z více než sedmi miliard tablet, které Zentiva ročně vyrobí v pražském závodě, jde většina na export, nejvíce do Německa, dále do Polska, Francie a na Slovensko. Pro Česko je i se čtvrtinou výroby největším dodavatelem léků: „polovinu své spotřeby léků Česko importuje zvenčí,“ uvedl Sananes. Generické léky, na které se Zentiva zaměřuje, musí při vstupu na český trh nabídnout zhruba o 40 procent nižší cenu než originál; v Česku tvoří asi 70 procent všech předepsaných léčiv a pětinu nákladů na léky.

ČEZ will be state-owned, Czechia

ČEZ od 3. srpna vyplatí dividendu 42 korun na akcii

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Společnost ČEZ od 3. srpna zahajuje výplatu dividendy ve výši 42 korun na akcii. Jde o horní hranici dividendové politiky firmy, která odpovídá 80 procentům upraveného čistého zisku. Rozhodnutí schválila valná hromada, rozhodný den pro nárok na dividendu na Pražské burze připadl na 4. června.

Dividendový výnos při zohlednění závěrečné ceny akcie 1240 korun dosahuje zhruba 3,4 procenta. Analytik Fio banky Jan Raška upozornil, že čistý zisk ČEZ meziročně klesl z 31 miliard korun v roce 2024 na 28,1 miliardy korun v roce 2025, což podle něj vysvětluje mírnější tempo růstu výplaty. Firma si podle Rašky díky silné likviditě zároveň může dovolit drženou horní hranici dividendové politiky.

Pro rok 2027 očekává Fio banka dividendu ve výši zhruba 54 korun na akcii, a to na základě odhadovaného zisku 36 až 36,7 miliardy korun. Raška predikuje, že dividenda by v roce 2027 mohla přesáhnout 50 korun na akcii za předpokladu, že nebude zavedena windfall tax a provozní podmínky zůstanou příznivé.

ČEZ plánuje výstavbu dvou paroplynových elektráren v Počeradech, Česko

Experti čekají, že bitcoin v druhé polovině roku poroste. Může se dostat až k 90 000 dolarům

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Cena bitcoinu by se v druhé polovině roku mohla zvýšit až k 90 000, nebo dokonce 100 000 dolarům (přibližně 1,9 až 2,1 milionu Kč) ze současných zhruba 65 000 dolarů (přibližně 1,38 milionu Kč). Uvedli to analytici a experti, které oslovila ČTK. Pokles pod hranici 60 000 dolarů naopak neočekávají.

Současný vývoj ceny bitcoinu je podle ředitele směnárny Bit.plus Martina Stránského typickou ukázkou toho, že kryptoměnový trh funguje v dlouhodobých cyklech. Po rekordních hodnotách z loňského roku, kdy se bitcoin dostal nad hranici 100 000 dolarů, nyní v červenci 2026 osciluje kolem 65 000 dolarů — meziročně tak jeho cena klesla o zhruba 39 procent. Za současnou korekcí podle něj stojí několik faktorů. Investoři po mimořádně silném růstu realizovali zisky, trh ovlivnila zvýšená geopolitická nejistota i opatrnější měnová politika americké centrální banky.

Bohumil Žitný ze společnosti Žitný a partneři pokles vnímá podobně: „Téměř čtyřicetiprocentní pokles může vypadat dramaticky, z pohledu historie bitcoinu ale nejde o mimořádnou událost. Naopak podobné korekce jsou součástí každého jeho tržního cyklu.“

Podle ředitele Anycoinu Marka Kyrsche lze u tradičních investorů do ETF fondů sledovat opětovný zájem po pár týdnech propadů. „I to by mohl být signál blížícího se dna medvědího trhu. Podle teorie cyklů se odhaduje, že v říjnu by mohla začít další fáze býčího cyklu,“ doplnil Kyrsch, který zároveň upozornil na riziko ještě jednoho „posledního“ propadu — podobně jako v roce 2022, kdy byl propad spojený s krachem burzy FTX.

Rostislav Plachý z Golden Gate připomněl, že kryptoměnový trh je tradičně výrazně volatilnější než akciové nebo dluhopisové trhy, a proto jsou podobně hluboké korekce jeho přirozenou součástí. „Bitcoin si udržuje pozici nejvýznamnějšího digitálního aktiva, pokračuje zájem institucionálních investorů a jeho omezená nabídka zůstává jedním z hlavních faktorů podporujících dlouhodobou hodnotu,“ dodal.

AMD investuje do Anthropic až pět miliard dolarů. Ten od AMD nakoupí čipy

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) investuje až pět miliard dolarů (105,8 miliardy Kč) do společnosti Anthropic, která vyvíjí systémy umělé inteligence. Firmy zároveň oznámily, že Anthropic nakoupí od AMD až dva gigawatty nejnovější generace čipů pro AI, dodávky mají začít v první polovině příštího roku. Podle listu The Wall Street Journal se hodnota zakázky pohybuje v řádu desítek miliard dolarů.

AMD se tímto krokem snaží upevnit pozici na rychle rostoucím trhu čipů pro AI, kterému dominuje společnost Nvidia. Anthropic si naopak zajišťuje dostatečný výpočetní výkon, aby dokázal uspokojit rostoucí poptávku po svých službách založených na umělé inteligenci. Investice AMD se váže na dosažení určitých milníků. Generální ředitelka AMD Lisa Suová uvedla, že technické týmy obou společností spolu už nějakou dobu spolupracují a AMD si velmi přála stát se součástí infrastruktury Anthropicu.

AMD těží z prudkého růstu poptávky od vývojářů, kteří nechtějí být závislí jen na jednom dodavateli. Podobné dohody už uzavřelo například s OpenAI nebo s Metou. Dohoda zároveň pomůže Anthropicu získat víc výpočetního výkonu. Anthropic založila v roce 2021 skupina manažerů a výzkumníků, kteří odešli z OpenAI kvůli obavám o její další směřování; letos odhaduje tržby až 47 miliard dolarů oproti zhruba deseti miliardám dolarů za loňský rok.

Elektrické vedení

ČEZ Distribuce investuje do sítí do roku 2030 přes 93 miliard korun. Letos připojila rekordní počet nových odběratelů

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Společnost ČEZ Distribuce plánuje do roku 2030 investovat do rozvoje své distribuční soustavy přes 93 miliard korun. Peníze půjdou zejména na rozšíření sítě kvůli připojování nových odběratelů a zdrojů, část investic bude zaměřena také na automatizaci a digitalizaci soustavy. Společnost letos výrazně zvýšila připojování nových odběratelů, přibývá i akumulačních zařízení.

Letos chce ČEZ Distribuce vynaložit kolem 18,5 miliardy korun. „Průběžně realizujeme investiční akce zaměřené na rozvoj, obnovu a posilování distribuční soustavy, abychom dokázali uspokojovat požadavky našich zákazníků. Jde především o připojování nových odběrných míst pro domácnosti, firmy i veřejnou správu, obnovitelných zdrojů elektřiny a zařízení pro ukládání energie, zejména bateriových úložišť. Významná část investic směřuje také do digitalizace a automatizace distribuční sítě,“ uvedl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Změlík.

Potřeba zvýšených investic se projevuje už letos. Jen za první pololetí ČEZ Distribuce připojila 14 425 nových odběrných míst, což je o 470 odběratelů více než za celý loňský rok. Šlo o domácnosti, školy, podniky a velké firmy. Společnost tak nyní zajišťuje distribuci elektřiny pro 3,8 milionu odběrných míst.

Investice do elektroenergetických sítí zvyšují i další provozovatelé soustav. ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy plánuje investovat v průměru 13 miliard korun ročně, zejména do modernizace a posilování klíčových vedení a rozvoje transformoven. Zhruba 50procentní nárůst investic letos ohlásil distributor EG.D, který během roku vynaloží přes devět miliard korun. Pražská energetika letos v rámci investic do rozvoje sítě poprvé překoná částku tří miliard korun.

Microsoft investuje do evropské infrastruktury Mistralu. Francouzský start-up posílí kapacitu

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Americká technologická společnost Microsoft investuje miliardy dolarů do evropské výpočetní infrastruktury francouzského start-upu Mistral, který se zabývá generativní umělou inteligencí. Vyplývá to z dohody mezi oběma společnostmi, kterou Microsoft oznámil v tiskové zprávě.

Mistral patří mezi hlavní evropské hráče v oblasti AI, tržby podniku nicméně nadále zaostávají za americkými konkurenty, jako je OpenAI nebo Anthropic. Stejně jako ostatní firmy v sektoru ani Mistral aktuálně nehospodaří se ziskem.

Dohoda podle agentury Reuters podtrhuje rostoucí zájem v Evropě i jinde o snížení závislosti na amerických technologiích, aby ostatní země mohly mít větší slovo v budoucí podobě své společnosti a ekonomiky. Může také pomoci Microsoftu uspokojit rostoucí poptávku po takzvaných otevřených modelech.

Nová dohoda počítá s tím, že Mistral rozšíří svou evropskou výpočetní infrastrukturu o tisíce nejnovějších grafických procesorů Nvidia Vera Rubin. Microsoft bude část této kapacity využívat pro poskytování svých cloudových služeb nebo vlastní AI. Součástí rozšířené spolupráce bude také začlenění nejnovějších modelů Mistralu do platforem Microsoft Foundry a Copilot Studio.

„Evropa by měla mít přístup k nejvyspělejší umělé inteligenci na světě, aniž by musela dělat kompromisy v oblasti kontroly nad svými daty, provozem nebo digitální budoucností,“ uvedl prezident Microsoftu Brad Smith. Generální ředitel Mistralu Arthur Mensch dodal, že cílem firmy je zpřístupnit špičkovou AI organizacím při zachování kontroly nad technologiemi. „S Microsoftem jako partnerem se naše modely dostanou k podnikům i veřejným institucím v globálním měřítku,“ řekl Mensch.

Big Tech EU regulation

Evropská komise nařídila Googlu otevřít Android a vyhledávací data konkurentům v AI

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Evropská komise přijala vůči společnosti Google dvě sady závazných opatření, která upřesňují jeho povinnosti podle nařízení o digitálních trzích (DMA). Google podle nich bude muset umožnit OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Opatření má podle komise zajistit dodržování unijních pravidel, jejichž cílem je omezit tržní sílu velkých technologických firem.

První sada opatření má zajistit, aby konkurenční AI služby mohly za stejných podmínek jako vlastní služby Googlu, například Gemini, využívat funkce zařízení s operačním systémem Android. Komise uvedla, že Google zpřístupní konkurentům celkem 11 funkcí systému Android, díky nimž budou moct uživatelé aktivovat konkurenčního AI asistenta hlasovým povelem podobně, jako dnes používají příkaz „Hey Google“, například k objednání taxi nebo vyhledávání informací o místech. Změny budou dostupné od července 2027 v příští verzi Androidu, a to jen pro konkurenty, kteří splní stanovené požadavky na bezpečnost a ochranu soukromí.

Druhá sada opatření se týká vyhledávání. Google bude muset s OpenAI a dalšími chatboty vybavenými funkcí internetového vyhledávání sdílet, v anonymizované podobě, data, která dosud využíval jen ke zlepšování vlastního vyhledávače. Cílem je umožnit vznik konkurenčních internetových vyhledávačů, které k takovému objemu dat jinak přístup nemají.

Google rozhodnutí odmítl. „Dnešní rozhodnutí mohou oslabit zásadní ochranná opatření v oblasti soukromí a bezpečnosti pro miliony Evropanů,“ uvedl právník Googlu Kent Walker s tím, že firma opakovaně navrhovala řešení, která podle ní chrání uživatele a zároveň naplňují cíle DMA. Místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová naopak očekává, že opatření přinesou nové alternativy ke službě Google Search i ke službám AI od Googlu. „Vyzýváme všechny vývojáře, malé i velké, aby využili těchto nových příležitostí,“ dodala.

 

EET 2.0

Sněmovna schválila znovuzavedení EET od příštího roku. Nově se budou evidovat i bezhotovostní platby

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Sněmovna schválila zákon o znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Pro zákon hlasovalo 84 koaličních poslanců, 50 opozičních poslanců bylo proti. Podle vlády jde o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky, cílem je narovnat podnikatelské prostředí. Ministerstvo financí odhaduje roční přínos pro stát na víc než 14 miliard korun. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Sněmovna schválila v zákoně i řadu doprovodných daňových změn. Od daně z příjmů osvobodila stanovené zdravotní benefity, které firmy poskytnou zaměstnancům, rodinám s dětmi vrátila takzvané školkovné a studentům slevu na dani, obojí zrušil konsolidační balíček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařadila do 12procentní sazby DPH. Od daně osvobodila i spropitné v restauracích, nejvýše do sedmi procent tržeb.

Živnostníci s paušální daní a ročními tržbami do milionu korun budou moct být od evidence tržeb osvobozeni, sazba paušální daně se pro ně zvýší ze 100 na 1500 korun měsíčně. Hranice zdanitelných příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání stoupne z 50 000 na 100 000 korun ročně.

Evidence tržeb v Česku fungovala už dřív, zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž byl současný premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 zrušila. Nová verze se od té dřívější liší tím, že bude evidovat i bezhotovostní platby. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to obhajuje kontaktní povahou plateb, kdy je zákazník v přímém kontaktu s podnikatelem, opozice naopak poukazuje na dřívější nález Ústavního soudu, který bezhotovostní platby z evidence vyňal. Na platby na dálku, například v e-shopech, se EET nemá vztahovat.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil, že jde o odhad za všechny veřejné rozpočty najednou, část výnosu připadne samosprávám, část spolknou náklady na provoz systému a další sníží schválené daňové výjimky. Čistý přínos pro státní rozpočet proto podle něj může být „dost možná jen v jednotkách miliard“. Partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Miloslav Rut zase upozornil na riziko výjimky pro podnikatele v paušálním režimu: „Evidence tržeb má největší smysl u živnostníků a menších firem, kde jiné kontrolní mechanismy chybí,“ uvedl.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

První emise českých dluhopisů vynesla 74 miliard korun. Koupilo si je 92 000 lidí

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

V první letošní emisi státních dluhopisů určených pro občany nakoupili lidé cenné papíry za 74 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Celkový objem objednávek dosáhl 80 miliard korun, ne všechny objednané obligace ale kupující nakonec zaplatili. Dluhopisy si pořídilo zhruba 92 000 lidí. Emise se uskutečnila ve středu a rozsah výrazně překročil původní květnový plán ministerstva, které počítalo s prodejem za 20 miliard korun.

Největší zájem měli lidé o pětiletý fixní dluhopis s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně, ten se prodal za 37,9 miliardy korun. Tříměsíční dluhopis s výnosem 3,75 procenta ročně vynesl 27,6 miliardy korun, protiinflační pětiletý dluhopis pak 8,5 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že více než 69 procent upisovatelů nakoupilo státní dluhopisy poprvé. „Více než 124 000 občanů tak v současnosti drží doposud vydané emise v celkové výši 130,7 miliardy korun. Jde o historicky nejvyšší počet držitelů i nejvyšší jmenovitou hodnotu státních dluhopisů pro občany v oběhu, která nyní představuje 3,4 procenta státního dluhu,“ uvedla.

Ministerstvo financí program Dluhopisů Republiky vydávalo už v letech 2018 až 2021, tehdy pod stejnou ministryní v předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí v letech 2021 až 2025, vydávání dluhopisů pro občany zastavil s odůvodněním, že přinášely státu vyšší náklady než obligace prodané institucionálním investorům. Schillerová program po návratu do vlády letos obnovila. Většina zájemců (79 000 lidí) koupila obligace přes web ministerstva financí, zbývajících 13 000 využilo ČSOB nebo Českou spořitelnu. Nejpočetnější skupinou držitelů jsou lidé ve věku 50 až 60 let.

Analytik Investiky Vít Hradil vidí úspěch emise ve významných úsporách českých domácností, které dosud často leží na běžných účtech za nepříliš výhodných podmínek. Stratég Žitný & partneři Bohumil Žitný ale připomněl, že státní dluhopisy nejsou klasicky obchodovatelným nástrojem a jejich předčasné splacení je možné jen za předem daných podmínek, investoři by se proto podle něj neměli rozhodovat jen podle výnosu.

Další emise pro občany proběhne v říjnu, upisovací období potrvá od 24. srpna do 4. října a v nabídce budou pouze tříměsíční obligace. Třetí emisi ministerstvo plánuje v předvánočním období.

Kofola a Invest Gate koupí výrobce Bílinské kyselky z insolvence

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody, Bílinskou kyselku, Zaječickou hořkou, Rudolfův pramen a Excelsior. Kupní smlouva byla podepsána 8. července 2026. Dokončení transakce podléhá schválení insolvenčního soudu, věřitelský výbor prodej již odsouhlasil. Převod vlastnictví se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.

BHMW se nachází v insolvenčním řízení od června 2025. Příčinou byl nárůst závazků a neschopnost splácet dluhopisy. Příprava prodeje mohla začít až po březnovém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který potvrdil prohlášení konkurzu. Krizový manažer Libor Duba, angažovaný insolvenčním správcem, firmu mezitím stabilizoval a přivedl do zisku. Nový vlastník podle Duby přebírá podnik zbavený většiny dluhů, které byly v řádech vyšších stovek milionů korun. V závodě v Bílině pracují ve dvou směnách 22 zaměstnanců, v Mariánských Lázních dalších šest.

„Bílinská kyselka je významným lázeňským pramenem z přírodního léčivého zdroje, na jehož záchraně se budeme velice rádi podílet,“ uvedl Daniel Buryš, ředitel Kofoly v Česku a na Slovensku. Za budoucí spolumajitele zdůraznil Kristian Bašta, zakladatel Invest Gate, že prioritou celého procesu bylo maximální uspokojení věřitelů při zachování budoucnosti firmy a jejích značek. Insolvenční správce Jaroslav Brož ocenil, že se podařilo prokázat funkčnost výroby s kladným hospodářským výsledkem i v průběhu konkurzního řízení.

Bílinská kyselka má historii přesahující 350 let a je tradičně využívána při trávicích obtížích a ke zlepšení látkové výměny. Kofola v minulosti již prokázala zkušenosti s revitalizací tradičních nápojových značek.

Česko loni rozdělilo přes bilion korun na dotacích. Největšími soukromými příjemci byly energetické firmy

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti.

V loňském roce bylo v České republice přiděleno přibližně 426 000 dotací v celkovém objemu 1,06 bilionu korun. Vyplývá to z dat organizace Hlídač státu, která informace sbírá z několika veřejných databází. Centrální evidence dotací v Česku neexistuje. Státní a evropské dotace tvořily přes jeden bilion korun, krajské dotace přesáhly 29 miliard korun.

Poprvé se na vrcholu žebříčku soukromých příjemců dotací ocitly energetické firmy. Klíčovou roli sehrál evropský Modernizační fond zaměřený na dekarbonizaci teplárenství. „Za rekordem stojí z velké části miliardy z evropského Modernizačního fondu, které míří na dekarbonizaci teplárenství. Právě ony poprvé vynesly na špici žebříčku soukromých příjemců energetické firmy — s výraznou koncentrací u holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Jejich Elektrárny Opatovice a United Energy získaly dohromady k 12 miliardám,“ uvedl ředitel Hlídače státu Michal Bláha. Samotné Elektrárny Opatovice přijaly dotace přes 10 miliard korun a obsadily první místo mezi soukromými subjekty. Na druhém místě skončila ostravská hutní firma Nová Huť s 9,4 miliardy korun, na třetím pak Veolia Energie ČR s 7,7 miliardy korun.

Ze státem ovládaných společností obdržel nejvíce dotací Energotrans provozující Elektrárnu Mělník, který patří do skupiny ČEZ — jeho loňské dotace přesáhly 16 miliard korun. Skupina ČEZ společně s ČEZ Teplárenskou inkasovala dohromady téměř 40 miliard korun, což ji staví na první místo mezi státními holdingy.

Z veřejných institucí dominoval Státní fond dopravní infrastruktury s 117 miliardami korun, druhý byl Operátor trhu s elektřinou (OTE) s 63 miliardami.

Podle odvětví směřovalo loni nejvíce prostředků do vzdělávání a školství, celkem 271 miliard korun. Doprava a infrastruktura přijaly 168,5 miliardy, energetika a obnovitelné zdroje 95,5 miliardy korun. Nejvyšší celkovou částku rozdělilo ministerstvo školství (339,8 miliardy korun), nejvíce individuálních dotací pak Státní zemědělský intervenční fond — 19,5 miliardy korun na 120 243 dotací.

Volkswagen omezuje výrobu. Modelová řada se zmenší na polovinu, hrozí zánik čtyř závodů

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v České společnosti, Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Dozorčí rada německého automobilového koncernu Volkswagen po několikahodinovém jednání ve Wolfsburgu schválila balíček dvanácti opatření a strategický plán „Zielbild 2030″. Modelová řada má být postupně zredukována až o 50 procent, počet dostupných variant výbavy klesnout až o 75 procent. Výrobní kapacity chce koncern přizpůsobit aktuální poptávce na přibližně devět milionů vozů ročně. Před pandemií disponoval kapacitou na téměř 12 milionů aut. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ uvedl šéf Volkswagenu Oliver Blume.

K restrukturalizaci přistupuje firma pod tlakem vysokých nákladů, nadbytečných kapacit, sílící čínské konkurence a amerických dovozních cel. Finanční ředitel Arno Antlitz označil dosavadní úsporná opatření za nedostatečná a zdůraznil potřebu zásadní přestavby obchodního modelu prostřednictvím snížení režijních nákladů, zvýšení efektivity závodů a zrychlení vývoje technologií. Prvním konkrétním krokem je prodej většinového podílu ve výrobci lodních motorů Everllence za přibližně 7,4 miliardy eur (přibližně 180 miliard Kč), na němž se VW na konci června dohodl s investičním fondem Bain Capital.

Záměr se nedotkne pouze výroby, dle zdrojů časopisu Manager Magazin by celosvětově mohlo být zrušeno až 100 000 pracovních míst, dvojnásobek oproti původním plánům. Čtyřem německým závodům, v Hannoveru, Emdenu, Cvikově a Neckarsulmu, podle zdrojů hrozí uzavření. Vedení se k propouštění veřejně nevyjádřilo. Takový rozsah by představoval největší restrukturalizaci v historii světového automobilového průmyslu, srovnatelnou s bankrotem amerického General Motors v roce 2009.

Odborový svaz IG Metall odmítá uzavření závodů a ještě před začátkem jednání uspořádal protestní akce ve všech německých provozech koncernu. Jen před centrálou ve Wolfsburgu se sešlo přes 400 demonstrantů. „IG Metall stojí bok po boku s pracovníky, se vší silou se postaví proti jakémukoli dalšímu propouštění,“ uvedl regionální manažer svazu Jan Otto. Spolková země Dolní Sasko, která ve Volkswagenu drží pětinový podíl, s plánem rovněž nesouhlasí. Součástí koncernu VW je i česká Škoda Auto.