Skip to main content

Author: Nikolas Kozelský

Český průmysl stagnuje na úrovni roku 2019. Růst brzdí drahé energie i hrozba amerických cel

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Česká průmyslová výroba v říjnu meziročně zrychlila růst na 1,1 %, ale celková výkonnost sektoru se stále pohybuje na úrovni roku 2019.

Podle analytiků zakončí tuzemský průmysl celý letošní rok jen s nepatrným růstem. Vít Hradil ze společnosti Investika upozorňuje, že sektor fakticky stagnuje již několik let. V kontextu sousedního Německa, kde průmysl dlouhodobě klesá, jde však podle něj o relativně solidní výsledek. Data o zakázkách naznačují, že ani v nejbližší době nelze očekávat zásadní obrat směrem k rychlému růstu, ale ani k hlubokému propadu.

Petr Dufek z Banky Creditas varuje, že na české exportéry začínají s odstupem dopadat americká cla a silný kurz eura, což podkopává jejich konkurenceschopnost. 

Hlavním strukturálním problémem pro firmy zůstávají ceny energií, ačkoli pokles ceny plynu pod 30 EUR/MWh nabízí mírný optimismus. Analytici se shodují, že bez oživení zahraniční poptávky a stabilizace investičního prostředí bude růst české ekonomiky v příštím roce jen velmi pozvolný.

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Reuters: Brusel zvažuje zmírnění zákazu spalovacích motorů. Balíček na podporu autoprůmyslu provází nejistota

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise (EK) chystá zásadní balíček opatření na pomoc evropskému automobilovému průmyslu. Podle agentury Reuters by jeho součástí mohla být i revidovaná, mírnější podoba zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, který měl původně platit od roku 2035.

Kolem termínu zveřejnění však panuje zmatek. Zatímco původní plány Bruselu počítaly s 10. prosincem, agentura Reuters s odvoláním na své zdroje nyní hovoří o 16. prosinci. Situaci dále komplikuje vyjádření eurokomisaře pro dopravu Apostolose Tzitzikostase, který začátkem týdne připustil, že kvůli doladění detailů by se oznámení mohlo posunout až na leden.

Případná úprava pravidel by byla reakcí na krizi v sektoru a silný tlak na přehodnocení striktních klimatických cílů, aby se udržela konkurenceschopnost evropských automobilek.

Netflix kupuje studia Warner Bros a HBO Max za 72 miliard dolarů

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Zprávy ze světa.

Streamovací gigant Netflix oznámil dohodu o převzetí částí mediální skupiny Warner Bros. Discovery v hodnotě 72 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč).

V rámci transakce, která překonala konkurenční nabídku Paramountu, získá Netflix filmová studia Warner Bros. a celou streamingovou divizi, včetně platformy HBO Max. Nabízená cena 27,75 USD za akcii představuje prémii oproti tržní hodnotě. 

Pokud obchod schválí regulátoři a akcionáři, dojde ke konsolidaci zábavního trhu. Netflix získá kontrolu nad ikonickými značkami jako Harry Potter, DC Comics, Přátelé či Teorie velkého třesku, které doplní jeho vlastní hity typu Stranger Things. Spoluředitel Netflixu Ted Sarandos uvedl, že cílem je spojit „nadčasové klasiky“ s moderními hity a vytvořit tak jedinečnou nabídku pro diváky.

EU investuje do těžby, chce snížit závislost na dovozu strategických surovin o polovinu

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Evropská komise představila ambiciózní plán RESourceEU, v jehož rámci hodlá během následujících 12 měsíců mobilizovat až tři miliardy eur (72,4 miliardy Kč) na podporu projektů těžby a zpracování strategických surovin.

Eurokomisař Maroš Šefčovič oznámil, že cílem je do roku 2029 snížit závislost Unie na dovozu strategických materiálů, jako jsou lithium, nikl či kobalt, až o 50 procent. Tyto suroviny jsou nezbytné pro přechod na zelenou energetiku, automobilový průmysl a obranu.

Součástí strategie je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum bude koordinovat společné nákupy, vytváření strategických zásob a řídit portfolio projektů. Brusel zároveň slibuje výrazné zrychlení byrokracie – povolovací procesy pro těžbu se mají zkrátit na maximálně 27 měsíců.

Iniciativa přímo navazuje na dřívější schválení 47 strategických projektů, mezi nimiž figurují i dva české záměry: těžba lithia na Cínovci (Geomet) a zpracování manganu ve Chvaleticích (Euro Manganese).

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.

Dekarbonizace českého průmyslu má stát 3 biliony korun. Podle firem je to finančně nereálné

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Splnění nových klimatických cílů Evropské unie, které počítají s devadesátiprocentním snížením emisí do roku 2040, by si v České republice vyžádalo investice přesahující 3 biliony korun.

Vyplývá to z aktuální studie poradenské společnosti EGU zpracované pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Tato částka je však podle zástupců byznysu zcela mimo finanční i technologické možnosti tuzemských firem, jejichž reálná investiční kapacita se pohybuje pouze kolem 1,2 bilionu korun. Propastný rozdíl mezi požadavky a realitou tak vyvolává vážné obavy o ztrátu konkurenceschopnosti, či dokonce likvidaci klíčových energeticky náročných odvětví.

Pod největším tlakem jsou sektory jako hutnictví, chemický průmysl nebo výroba cementu a skla. Studie upozorňuje, že dosažení cílů by vyžadovalo okamžitou akceleraci a masivní nasazení technologií, jako je využití vodíku nebo zachytávání oxidu uhličitého, které však v průmyslovém měřítku často ještě nejsou komerčně dostupné.

Podle Michala Kocůrka z EGU jsou investiční a technické nároky pro příštích 15 let nereálné. Svaz průmyslu navíc varuje, že firmám kvůli regulacím již nyní klesá ziskovost, což činí návratnost tak obřích investic vysoce problematickou i z pohledu bankovního financování.

Průmyslníci proto apelují na vládu, aby při implementaci unijních cílů zohlednila specifika české ekonomiky. Zároveň volají po balíčku podpůrných opatření, která by transformaci usnadnila – od zrychlených odpisů investic do nízkoemisních technologií přes zjednodušení povolovacích procesů až po snížení regulovaných složek cen energií.

Bez této podpory a stabilního investičního prostředí hrozí, že české podniky nebudou schopny konkurovat zemím s výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

EGU: Energeticky náročným firmám v Česku hrozí kolaps. Havlíček slibuje přenesení poplatků na stát

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Českým energeticky náročným podnikům hrozí bezprostřední ztráta konkurenceschopnosti a existenční potíže. Vyplývá to z nové studie poradenské společnosti EGU, podle které jsou na vině extrémně vysoké ceny energií, jež patří k nejvyšším v Evropě.

Zástupci průmyslu, včetně Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky, varují, že situace je neudržitelná, zejména v konfrontaci s Německem, které svým firmám garantuje fixní ceny elektřiny. Podniky proto po státu nežádají přímé dotace, ale zavedení systému kompenzací, který by srovnal podmínky na evropském trhu.

Na varování průmyslníků reagoval Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu. Avizoval, že nová vláda plánuje radikální kroky ke snížení cen energií, přičemž prioritou bude přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje energie z faktur odběratelů přímo na státní rozpočet.

Havlíček zdůraznil, že je nutné udržet průmyslovou základnu schopnou generovat přidanou hodnotu a zaměstnanost, a to i za cenu vyšší zátěže pro státní pokladnu.

Kromě řešení poplatků za obnovitelné zdroje se chce nastupující kabinet zaměřit na revizi výdajů spojených s distribuční a přenosovou soustavou a na regulované složky cen energií. Podle studie EGU je současný stav důsledkem nezvládnuté dekarbonizace a drahých emisních povolenek, které znevýhodňují evropské firmy oproti konkurenci z USA či Číny. Havlíček proto potvrdil, že nová vláda bude na půdě EU tlačit na revizi evropské klimatické politiky Green Deal.

Německo chystá dotovanou elektřinu pro průmysl, firmy ale kritizují přísné podmínky

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie, Zprávy ze světa.

Německá vláda se blíží k finální dohodě s Evropskou komisí o zavedení snížené ceny elektřiny pro průmysl, která má pomoci energeticky náročným podnikům čelit globální konkurenci, zejména z USA a Asie.

Opatření v hodnotě 3 až 5 miliard eur by mělo vstoupit v platnost od ledna 2026 a trvat do konce roku 2028. Součástí plánu kabinetu kancléře Friedricha Merze je také vypsání aukcí na výstavbu 8 GW záložních plynových elektráren spalujících vodík, které mají stabilizovat síť v době výpadků obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv vládní představitelé prezentují dohodu jako klíčový krok pro záchranu německého průmyslu, samotná reakce podniků je kritická. Hlavním bodem sváru jsou podmínky čerpání podpory: dotovaná cena se má vztahovat pouze na 50 % spotřeby daného podniku a firmy musí polovinu získané pomoci povinně proinvestovat do modernizace.

Zástupci průmyslových svazů, například chemického či vápenného průmyslu, varují, že za těchto podmínek se slibovaná cílová cena 50 eur za megawatthodinu stane pro mnoho firem nedosažitelnou a opatření tak nebude dostatečně efektivní.

Microsoft a Nvidia investují 15 miliard dolarů do Anthropicu, ten se zavázal k miliardovým útratám za cloud

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Parkerhill.

Technologičtí giganti Microsoft a Nvidia oznámili novou strategickou spolupráci se společností Anthropic, vývojářem modelu umělé inteligence Claude. V rámci dohody plánuje Nvidia investovat až 10 miliard dolarů a Microsoft až 5 miliard dolarů. Součástí transakce je zároveň závazek Anthropicu utratit v nadcházejících letech 30 miliard dolarů za využívání cloudových služeb Microsoft Azure.

Analytici tento krok interpretují jako snahu obou investorů snížit svou dosavadní závislost na lídrovi trhu, společnosti OpenAI. Generální ředitel Microsoftu Satya Nadella uvedl, že firmy se stávají navzájem svými zákazníky – Microsoft bude integrovat modely Anthropicu a ten zase využívat infrastrukturu Microsoftu. Anthropic, jehož tržní hodnota byla nedávno vyčíslena na 183 miliard dolarů, bude zároveň spolupracovat s Nvidií na využití jejích nejnovějších čipů pro posílení výpočetních kapacit. I přes tuto dohodu zůstává primárním cloudovým partnerem Anthropicu společnost Amazon.

 

Ministerstvo zemědělství rozdělí 7,7 mld. Kč z EU. Podpoří mladé farmáře i konec klecových chovů

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in Evropská Unie.

Ministerstvo zemědělství rozdělí v rámci Programu rozvoje venkova téměř 7,7 miliardy korun z evropských fondů. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný označil tuto částku za rekordní v rámci aktuálního období Společné zemědělské politiky. Vzhledem k vysokému převisu poptávky, kdy zemědělci žádali o téměř 13,7 miliardy korun, rozhodl resort o navýšení pro klíčové oblasti.

Největší část prostředků, zhruba 3,5 miliardy korun, směřuje na investice do zemědělských podniků. Tyto finance poslouží mimo jiné k výstavbě skladů, nákupu techniky a přestavbě drůbežářských chovů z klecových na bezklecové, které budou v Česku od roku 2027 povinné.

Historicky nejvyšší podporu ve výši 1,5 miliardy korun získají začínající mladí zemědělci, například na nákup půdy. Dalších 2,1 miliardy korun je určeno na zpracování zemědělských produktů (jatka, mlékárny), přičemž většina této částky podpoří malé a střední podniky.

bitcoin na podkladě

Bitcoin klesl pod 97 000 dolarů, nakoupila i ČNB 

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti, Kryptoměny.

Cena nejznámější kryptoměny Bitcoin klesla pod hranici 97 000 USD (2,01 milionu Kč). Důvodem tohoto propadu byly zejména rozsáhlé nucené likvidace na kryptoměnových trzích, které za poslední den přesáhly jednu miliardu dolarů. Od svého maxima nad 125 000 USD, kterého Bitcoin dosáhl začátkem října, tak kryptoměna ztratila.

Pokles srazil celkové zhodnocení Bitcoinu od začátku roku na zhruba pět procent. Znalci trhu však uklidňují, že se pravděpodobně jedná spíše o krátkodobý výkyv způsobený velkým jednorázovým výprodejem. Dlouhodobý růstový trend kryptoměny, která se vyznačuje vysokou volatilitou, by to ohrozit nemělo. Někteří odborníci tento pokles vnímají jako příležitost k nákupu a očekávají návrat k hranici 105 000 USD v horizontu několika týdnů.

Poprvé nakoupila i Česká národní banka

Česká národní banka (ČNB) se stala první centrální bankou na světě, která nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu, a to v hodnotě milionu dolarů (20,9 milionu Kč). Cílem je získat praktickou zkušenost s držením těchto aktiv v rámci testovacího portfolia.

Zlato v Česku za 30 miliard. Průzkum Diamo pětinásobně navýšil odhad ložiska ve Zlatých Horách

Written by Nikolas Kozelský on . Posted in České společnosti.

Státní podnik Diamo zveřejnil výsledky nového průzkumu ložiska u Zlatých Hor na Jesenicku. Analýza potvrdila existenci téměř 11 tun zlata, což je pětinásobek původních odhadů. 

Aktuální tržní hodnota tohoto množství drahého kovu se odhaduje na bezmála 30 miliard korun. Průzkum v lokalitě odhalil také zásoby 8,6 tuny stříbra, 25 000 tun zinku a menší množství mědi a olova.

Navzdory vysoké celkové hodnotě ložiska je podle Diamo z hlediska rentability reálné uvažovat o těžbě zhruba poloviny tohoto objemu. K nárůstu odhadovaných zásob došlo díky důkladnějšímu průzkumu a především vysokou současnou cenou zlata. Ta umožňuje ekonomicky započítat i rudu s nižším obsahem kovu, která byla dříve považována za nerentabilní.

Náměstek Diamo Ladislav Pašek zdůraznil, že úkolem podniku bylo pouze ověřit ložisko a finální rozhodnutí o případné obnově těžby musí učinit vláda. Podkladem bude studie proveditelnosti, která má být hotová na jaře příštího roku.

Projekt, který by mohl obnovit těžbu zlata v regionu naráží na odpor. Zastupitelstvo Zlatých Hor již v září záměr jednoznačně odmítlo. Starosta Milan Rác argumentuje tím, že město od bolestivého ukončení těžby v roce 1994, které způsobilo vysokou nezaměstnanost, prošlo úspěšnou ekonomickou transformací a masivně investovalo do turistického ruchu. V obnovení těžby nevidí přínos, který by vyvážil negativní dopady na současný rozvoj města a životní prostředí.