Skip to main content

Author: Nikolas Kozelský

Cena ropy 2020

Obnova produkce ropy na Blízkém východě potrvá dva roky

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol odhaduje, že návrat k předválečným úrovním těžby ropy a plynu na Blízkém východě potrvá přibližně dva roky. Rychlost obnovy se bude v jednotlivých státech lišit v závislosti na míře poškození infrastruktury a stabilitě regionu. Zatímco u Saúdské Arábie se očekává relativně rychlejší postup, v případě Iráku může být proces návratu k původním objemům těžby výrazně delší.

Konflikt, který eskaloval koncem února, ochromil strategický Hormuzský průliv, jímž běžně proudí pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle IEA trh v současnosti podceňuje dlouhodobé důsledky uzavření této cesty. Současný relativní klid v dodávkách je dán pouze tím, že do cílových destinací stále dorážejí náklady, které byly vypraveny ještě před začátkem bojů.

Kritickým varováním pro globální trhy je skutečnost, že v průběhu března nebyly v regionu nakládány žádné nové tankery. Tento výpadek se v dodavatelských řetězcích projeví s časovým odstupem, jakmile dojde k vyčerpání zásob na cestě. Pokud nedojde k rychlému znovuotevření Hormuzského průlivu, je nutné se připravit na výrazně vyšší ceny energií, které zasáhnou světovou ekonomiku v několika vlnách.

Pro investory a energetický sektor to znamená období zvýšené volatility a nutnost přehodnocení rizik spojených s Perským zálivem. Dvouletý horizont obnovy naznačuje, že energetický trh bude čelit nedostatku nabídky, což může urychlit snahy o diverzifikaci zdrojů a přechod k alternativám.

ČEZ will be state-owned, Czechia

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

Ázerbájdžán se stal hlavním dovozcem ropy do ČR, podíl Ruska se propadl na minimum

Ázerbájdžán v loňském roce nahradil Rusko na pozici nejvýznamnějšího dodavatele ropy do Česka, když pokryl 42 % celkového importu.

Ruský podíl se po jarním zastavení dodávek přes ropovod Družba propadl na historické minimum 7,7 %. Celkově bylo do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy, což je meziroční nárůst o 5,5 %.

Strukturální změna v dodavatelských řetězcích byla umožněna především navýšením kapacity ropovodu TAL a využitím ropovodu IKL, přes který loni přiteklo více než 92 % veškeré ropy. Zatímco ještě v roce 2024 tvořila ruská ropa 42 % dovozu, loňských 527 000 tun pocházelo výhradně z prvních dvou měsíců roku před uzavřením Družby.

Výpadek ruských dodávek nahradil kromě Ázerbájdžánu také prudký nárůst importu z Norska, který dosáhl pětinového podílu na trhu (1,43 milionu tun). Významnými partnery zůstávají Kazachstán s 18 % a nově také Saúdská Arábie, která zajistila přibližně 10 % tuzemské spotřeby.

Aktuálně je ropovod TAL, začínající v italském Terstu, jediným zdrojem ropy pro české rafinerie a po loňském rozšíření disponuje kapacitou až osm milionů tun ročně. Provozní stabilitu systému však v březnu dočasně narušila plánovaná údržba a poškození elektrického vedení, což vedlo k pětidenní odstávce. Vláda na tuto situaci reagovala uvolněním 100 000 tun ropy z nouzových zásob pro rafinerie společnosti Orlen Unipetrol.

Přestože je přímá závislost Česka na ropě z Blízkého východu minimální, probíhající regionální konflikty mají na ekonomiku dopad skrze celosvětový růst cen. Z oblasti Blízkého východu směřuje na globální trhy přibližně 27 % světové produkce, a jakýkoli výpadek zvyšuje náklady na pořízení suroviny bez ohledu na zemi původu.

Pro investory a podnikatelský sektor zůstává klíčovým faktorem úspěšné dokončení modernizace infrastruktury TAL, které by mělo definitivně eliminovat rizika spojená s energetickou závislostí na rizikových oblastech.

Colt CZ enters Euronext stock exchange.

Akcie zbrojovky Colt CZ vstoupily na amsterodamskou burzu Euronext

Česká zbrojařská skupina Colt CZ zahájila duální listing svých akcií na burze Euronext v Amsterodamu. Společnost si od tohoto kroku slibuje přístup k širší základně mezinárodních institucionálních investorů a výrazné zvýšení likvidity svých cenných papírů.

Akcie se na nizozemském trhu začaly obchodovat při tržní kapitalizaci přibližně 2,6 miliardy eur (zhruba 63 miliard Kč).

Colt CZ se na amsterodamském trhu připojuje k dalšímu významnému českému zástupci v obranném průmyslu, skupině Czechoslovak Group (CSG), která zde s akciemi obchoduje od konce ledna. Na rozdíl od CSG však Colt nevolil cestu primární veřejné nabídky (IPO), ale formu duálního listingu, jelikož s jeho titulem se již od roku 2020 obchoduje na Burze cenných papírů Praha.

Krátce po zahájení se akcie v Amsterodamu prodávaly za 41,40 eura za kus (přibližně 1 047 Kč), což víceméně odpovídá kurzu na domácím trhu po očištění o měnové vlivy. Strategický význam pražské burzy pro skupinu zůstává podle jejího vedení i nadále zachován.

Vstup na prestižní evropský parket Euronext představuje pro skupinu zásadní milník, který jí umožňuje překonat limity lokálního kapitálového trhu. Vyšší objemy obchodů a zájem velkých investičních fondů v Amsterodamu připravují půdu pro budoucí kapitálové operace. Valná hromada společnosti již v minulém týdnu schválila možnost navýšení základního kapitálu o téměř 9,4 milionu kusů nových akcií.

Lokalizace akcií na likvidnějším trhu je logickým krokem v kontextu aktuální geopolitické situace, která zvyšuje atraktivitu zbrojařských titulů pro globální investory. Pro Colt CZ to znamená nejen zviditelnění na mezinárodním poli, ale také snazší přístup k rozvojovému kapitálu.

Analytici vnímají tento krok jako potvrzení růstových ambicí firmy a snahu o realistické ocenění v rámci širšího evropského trhu, kde se očekává pokračující konsolidace obranného průmyslu.

Foto: Colt CZ Group

Umělá inteligence monitoruje stabilitu hor a s předstihem let předpovídá sesuvy půdy

Pokročilé algoritmy umělé inteligence ve spojení se satelitními radarovými daty umožňují detekovat mikroskopické pohyby zemského povrchu, které jsou lidským okem nepostřehnutelné. Tato technologie identifikuje rizika sesuvů a lavin dříve, než dojde k tragédii, čímž chrání lidské životy i kritickou infrastrukturu. Včasná varování v řádu týdnů až let umožňují efektivnější krizové řízení a urbanistické plánování v rizikových oblastech.

Matematikové a geoscientisté využívají data ze satelitu Sentinel-1, která systémy strojového učení analyzují v řádu minut – proces, který by lidem trval roky. Například ve Velké Británii odhalila analýza 3 000 aktivně se pohybujících svahů ohrožujících 14 000 kilometrů silnic a stovky kilometrů železnic. V Nepálu zase AI identifikovala, že vesnice evakuovaná po dřívějších pohromách byla neúmyslně přesunuta do ještě nebezpečnější lokality. To umožnilo včasnou úpravu únikových tras a krizových plánů.

Zavádění těchto nástrojů má zásadní význam pro pojišťovnictví, stavebnictví a státní správu, zejména v souvislosti s klimatickými změnami zvyšujícími frekvenci katastrof. Kromě prevence škod, které se globálně pohybují v řádu miliard dolarů (desítky miliard Kč), dokáže AI také identifikovat bezpečné zóny. V kolumbijském Medellínu tak přesné vyhodnocení rizik umožnilo uvolnit dříve blokované pozemky pro legální rezidenční výstavbu.

Schopnost AI vnímat hory nikoli jako statické objekty, ale jako tělesa v neustálém pohybu, posouvá geologický výzkum do sféry aktivní prevence. Přesnost těchto modelů se neustále zvyšuje díky hlubokému učení, které se trénuje i na datech z veřejných webkamer, čímž se minimalizují falešné poplachy a zpřesňují predikce pro kritické uzly.

Mercedes-Benz vybuduje v Chebu závod na nákladní vozy za osm miliard korun

Německá skupina Daimler Truck plánuje v Chebu výstavbu nového výrobního závodu Mercedes-Benz Trucks s roční kapacitou 25 000 nákladních automobilů. Investice v úvodní fázi dosáhne sedmi až osmi miliard korun a v Karlovarském kraji vytvoří 1 100 pracovních míst. Zahájení produkce, která se zaměří i na modely s alternativními pohony, je naplánováno na rok 2030.

Výstavba areálu o rozloze 65 hektarů v rámci Strategického podnikatelského parku Cheb by měla být zahájena do konce příštího roku. Projekt vzniká jako společná iniciativa státu, města a kraje, přičemž stát zajistí zasíťování pozemků a následný odprodej investorovi bez využití přímých investičních pobídek.

Pro město Cheb transakce znamená přísun přibližně dvou miliard korun v nadcházejících letech a další prostředky na rozvoj infrastruktury, včetně posílení železničního terminálu a školství. Podle ekonomických propočtů by tato investice měla do veřejných rozpočtů přinést 14 miliard korun a k celkovému hrubému domácímu produktu přispět částkou přibližně 31 miliard korun.

Realizace závodu představuje zásadní impulz pro Karlovarský kraj, který se dlouhodobě potýká s podprůměrnou mzdovou hladinou a vyšší nezaměstnaností. Investor plánuje nabízet mzdy o 20 procent vyšší, než je aktuální krajský průměr, který v loňském roce činil 42 049 korun.

Očekává se, že na hlavní výrobu naváže příchod dalších subdodavatelů, pro které jsou v regionu připravovány menší průmyslové zóny. Celkové náklady na přípravu infrastruktury pro podnikatelský park, v němž bude Mercedes-Benz Trucks dominantním subjektem, se odhadují na čtyři až pět miliard korun ze státních zdrojů.

Z hlediska struktury tuzemského průmyslu jde o významnou diverzifikaci automobilového sektoru, který je aktuálně dominantně orientován na osobní vozy. V segmentu nákladních automobilů v současnosti v Česku působí pouze značka Tatra Trucks. Rozšíření výroby o vozidla s alternativními pohony je odborníky vnímáno jako strategický krok posilující evropskou konkurenceschopnost českého autoprůmyslu.

Energetičtí giganti soupeří o podíl v hlubinném ropném poli v Mexickém zálivu

Evropské energetické koncerny Shell, TotalEnergies a britská skupina BP projevily zájem o nákup většinového podílu v ropném poli Shenandoah v americké části Mexického zálivu.

Poptávka po severoamerických energetických aktivech roste v přímé souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, který zvyšuje tlak na bezpečnost dodávek a stabilitu produkce. Očekává se, že do aukce o 51% podíl v projektu vstoupí také americký Chevron či významní producenti z Asie.

Prodejní proces zahájily v uplynulých dnech společnosti Beacon Offshore Energy a HEQ Deepwater, které v projektu drží rozhodující podíl. Pole Shenandoah je klasifikováno jako ultra-hlubinné naleziště, kde se ložiska ropy a zemního plynu nacházejí v hloubce přibližně 9 100 metrů.

Navzdory extrémní technické náročnosti a vysokému tlaku v rezervoárech je lokalita považována za jednu z nejperspektivnějších v regionu. Těžba byla zahájena v červenci loňského roku a aktuálně dosahuje plánované produkce 100 000 barelů ropy denně.

Atraktivita amerických těžařských aktiv se zvýšila díky jejich strategické poloze mimo oblasti přímých geopolitických konfliktů a schopnosti dodávat surovinu na globální trhy. Finální hodnota transakce bude záviset na aktuálním vývoji cen ropy a konečném objemu prodávaného podílu. Mezi dalšími spoluvlastníky projektu figuruje také izraelská společnost Navitas Petroleum.

Úspěšná realizace prodeje v takto technologicky náročném segmentu, jako je ultra-hlubinná těžba, může sloužit jako indikátor budoucího ocenění podobných projektů v Severní Americe. Vzhledem k rostoucí poptávce po energetické bezpečnosti lze očekávat, že konkurence mezi evropskými a asijskými producenty bude při podávání nabídek v nadcházejících týdnech eskalovat.

Hormuz strait payments in stablecoins and jüan

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.

PPF group moves from Netherlands to Czechia

Skupina PPF dokončila přesun sídla z Nizozemska do Česka

Investiční skupina PPF s účinností od 1. dubna 2026 oficiálně přesunula své hlavní sídlo z Nizozemska do Prahy. Krok, který realizovala zastřešující společnost Amalar Holding, završuje několikaletý proces návratu klíčových struktur holdingu do Česka. Změna právního sídla doprovází významná personální obměna v představenstvu i dozorčí radě.

Nové dvoučlenné představenstvo PPF Group nyní tvoří generální ředitelé Kateřina Jirásková a Didier Stoessel. Do dozorčí rady nově zasedly hlavní akcionářky Renáta Kellnerová a Anna Kellnerová, přičemž pozici předsedy rady převzal Tomáš Otruba. Další dvě akcionářky, Lara Kodl Kellnerová a Marie Isabella Kellnerová, budou mít v rámci dozorčí rady status pozorovatelek.

Tento přesun navazuje na strategii započatou v roce 2021, kdy se do tuzemska přesunula společnost PPF Financial Holdings zastřešující bankovní a finanční aktiva skupiny. Všechny akcionářky i vrcholový management nyní sídlí ve stejné jurisdikci, ze které skupinu strategicky řídí.

Rozhodnutí o přesunu registrovaného sídla reflektuje loňské změny v akcionářské struktuře a celkovou modernizaci korporátního řízení. Holding Amalar, který byl založen na podzim 2023 pro koncentraci správy majetku rodiny Kellnerových, se v roce 2024 stal majoritním vlastníkem PPF Group.

Skupina v posledních letech prošla výraznou transformací, v jejímž rámci se zaměřila na postupné přesouvání investic na západní trhy a stabilizaci struktury po úmrtí zakladatele Petra Kellnera v roce 2021. Aktuálně PPF působí ve 25 zemích světa v širokém spektru oborů od finančních služeb přes telekomunikace až po média.

Z pohledu správy aktiv je tento krok zjednodušením organizační struktury a zvýšení transparentnosti holdingu. Koncentrace správy majetku pod českou entitu Amalar Holding umožňuje efektivnější řízení mezinárodních aktivit skupiny z jednoho centra. Pro investory a obchodní partnery je návrat sídla do Prahy signálem stability a potvrzením dlouhodobého strategického směřování rodiny Kellnerových jako majoritního vlastníka.

Foto: PPF Group

Evropská investiční banka uvolnila přes 10 miliard pro dopravu v Česku. Praha.

Česko reguluje paliva. Vláda zastropuje marže a sníží daň u nafty

Vláda rozhodla o zavedení mimořádných opatření na trhu s pohonnými hmotami, která zahrnují zastropování marží distributorů a snížení spotřební daně u nafty.

Stát bude nově od 8. dubna stanovovat maximální denní ceny paliv, aby zmírnil dopady prudkého zdražování vyvolaného konfliktem na Blízkém východě. Podle aktuálních propočtů by tato kombinace kroků měla snížit cenu nafty o zhruba dvě koruny na litr.

Maximální výše marže pro obchodníky s naftou i benzinem byla stanovena na 2,50 Kč za litr. Souběžně s tím klesne spotřební daň u motorové nafty o 2,35 Kč na litr, zatímco u benzinu zůstane stávající sazba 12,84 Kč.

Ministerstvo financí bude denně vypočítávat cenové stropy na základě velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL v kombinaci s burzovními kotacemi organizace Platts. Fiskální dopad snížení daně na státní rozpočet se odhaduje na jednu miliardu korun měsíčně.

Tento krok představuje výrazný zásah do tržního prostředí, který vláda odůvodňuje nepřiměřeným růstem marží u některých distributorů v posledních týdnech. Zatímco kabinet připravuje legislativu pro operativní regulaci cen podobnou modelu použitému u energií v roce 2022, opozice i odborná veřejnost varují před riziky spojenými s narušením tržních mechanismů. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu v této souvislosti upozornila na možné zhoršení dostupnosti paliv a kvality služeb na čerpacích stanicích.

Česká koruna posílila vůči euru i dolaru. Kurz je ma maximu za poslední dva roky.

Zahraniční dluh Česka vzrostl na 5,68 bilionu korun. Tvoří dvě třetiny HDP

Celková zahraniční zadluženost České republiky dosáhla na konci loňského roku 5,683 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 423,2 miliardy korun.

Podle předběžných údajů České národní banky (ČNB) aktuální výše dluhu odpovídá 66,5 procenta hrubého domácího produktu země. Jen v posledním čtvrtletí loňského roku se objem závazků vůči zahraničí zvýšil o 127,2 miliardy korun.

Dominantní podíl na celkovém dluhu si udržuje soukromý sektor, na který připadá 76,5 procenta všech závazků. Ve struktuře podle jednotlivých segmentů zaznamenal v závěru roku nejvýraznější dynamiku bankovní sektor včetně centrální banky, kde dluh vzrostl o 87,7 miliardy korun na celkový podíl 40,5 procenta. Sektor vládních institucí zvýšil svou zahraniční zadluženost o 67,8 miliardy korun a tvoří necelých 16 procent celkového objemu. Naopak u ostatních sektorů, zahrnujících zejména nefinanční podniky, došlo k poklesu o 28,2 miliardy korun, což ČNB přisuzuje snížení objemu obchodních úvěrů a přijatých záloh.

Z pohledu využívaných finančních nástrojů převažují vklady nerezidentů a půjčky v rámci nadnárodních korporátních struktur, tedy mezi mateřskými a dceřinými společnostmi. Tyto formy financování tvoří 53,8 procenta celkového dluhu. Z hlediska splatnosti je zadlužení rozděleno téměř rovnoměrně; závazky se splatností delší než jeden rok zaujímají 50,5 procenta z celkových dluhových pasiv.

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty a omezuje objem tankování

Slovenská vláda zavedla dvojí nacenění motorové nafty, které znevýhodňuje řidiče vozidel se zahraniční poznávací značkou. Zatímco domácí rezidenti nakupují palivo za tržní ceny, řidiči z ciziny zaplatí fixní částku 1,826 eura za litr (přibližně 44,75 Kč).

Cílem tohoto třicetidenního opatření je zamezit takzvané palivové turistice, kdy řidiči z okolních států využívali nižších cen na slovenských čerpacích stanicích k masivním nákupům.

Stojany velkých sítí primárně zobrazují cenu pro zahraniční vozidla, přičemž obsluha poskytuje slevu řidičům s vozy registrovanými na Slovensku po ověření jejich registrační značky. Cena pro cizince byla stanovena ministerstvem financí jako průměr cen v Česku, Polsku a Rakousku. Pro srovnání, u největší sítě Slovnaft se cena pro slovenské řidiče pohybuje kolem 1,574 eura (přibližně 38,57 Kč) za litr.

Součástí regulace jsou i další omezení: pohonné hmoty lze čerpat pouze do nádrže a jednoho desetilitrového kanystru, přičemž maximální hodnota jednoho tankování nesmí překročit 400 eur (přibližně 9 800 Kč).

Nové nařízení vyvolalo logistické i právní komplikace. Síť čerpacích stanic Orlen musela kvůli technické náročnosti ověřování zákazníků a vymáhání limitů pozastavit prodej nafty na 34 svých samoobslužných stanicích. Kriticky se k opatření staví také silniční dopravci. Limit 400 eur (přibližně 9 800 Kč) totiž u nákladních vozů neumožňuje naplnit ani pětinu objemu standardní nádrže kamionu, což komplikuje mezinárodní přepravu a zásobování. Výjimky z omezení platí pouze pro složky integrovaného záchranného systému, armádu a zemědělskou či stavební techniku.

Z širšího ekonomického pohledu představuje krok slovenské vlády významný zásah do fungování volného trhu v rámci Evropské unie. Slovenská asociace palivového průmyslu a obchodu upozorňuje na možný rozpor s evropským právem a diskriminaci na základě státní příslušnosti. Podobný případ řešila Evropská komise v roce 2022 u Maďarska, kde zahájila právní řízení. Slovensko se zavedením těchto regulací přidává k dalším zemím regionu, jako jsou Chorvatsko či Slovinsko, které se pokoušejí tlumit dopady energetické krize a cenových výkyvů ropy pomocí státních intervencí a cenových stropů.